Archiv štítku: Čertoviny

Můj nejoblíbenější pelíšek.

DSC_2961Nebudu předstírat skromnost. Můj nejoblíbenější pelíšek je samozřejmě ten největší.                               V ložnici.
Jen mi nejde na rozum, proč mi do něj správcová stále leze. Chce se se mnou mazlit? Každou noc?
A leze tam každou noc i páník. Dřív tam chodíval jen na chvíli.  Spal většínou v křesle u televize, ale křeslo mu zabavili Zikmund s Belou. Teď se po večerech kroutí na židli a pak si jde unaveně ulehnout, do toho mého krásného pelíšku. Měl bych tomu udělat přítrž, ale je riziko, že se na jeho místo vetře Pidla. Pokračování textu Můj nejoblíbenější pelíšek.

Jak jsem přišel k těm třem kočkám.

Bylo nebylo, za velikým městem, za černým lesem, stál domeček a v něm žili starý dědek s babou.
Jak už to bývá, v teple domečku byli dědek s babou, venku jejich kočky. Některé dokonce žily nejdříve s nimi v domečku, ale když se jim znelíbily, tak je vyhodili ven. Vždyť měly úkryt, domeček byl podsklepený. Vlastně těm kočkám nic nechybělo. Měli tam svrab a blechy a červy a rýmu a koťátka… Pokračování textu Jak jsem přišel k těm třem kočkám.

Proč se jmenuji Čert

Tento článek patří do Historického okénka, protože byl napsán už v září 2010, hodí  se ale i do právě aktuální rubriky Kočičí příběhy – Jak jsem přišla zrovna k této kočce.  Pokračování textu Proč se jmenuji Čert