Archiv rubriky: Kočičíma očima (drabble, limeriky, soutěže, básničky)

Krátké literární útvary – drabble, limeriky, básničky , soutěže – o kočkách pro kočky a kocoury

Páneček

Tak mi zase páneček odjel na víkend pryč a na mě padlo smutnění. Já mám totiž pánečka moc rád, stejně jako dvounohou a když je pryč, tak se mi moc stýská. Miluji ho bezvýhradně, celým svým kocouřím srdcem a je to vzájemné. Pokračování textu Páneček

Pes

Drabble na téma: Sedni, lehni, zůstaň

Pes běží krajinou a hledá. Pak si mě všimne. Skáče a já padám a najednou vidím sám sebe a psa, jak mi rve kůži z hrdla, a slyším: zůstaň se mnou… S výkřikem se probouzím.

Ležím na trávě. Kde se vzal ten pes, co sedí opodál a upírá na mě pohled? Jak věděl, že sem přijdu? Sem, na hrob v lese? Vím o něm jen já, sám jsem tu zakopal…

Vyskočím, ale už nelze utéct. To není pes. To je minulost, která mě dostihla. Mé výčitky svědomí. Pes skáče a já padám a z hrobu slyším hlas: zůstaň se mnou.

Tiše a ochotně…

Tiše a ochotně, takový byl dán námět na drabble. Co na drabble, mohlo být výjimečně dvoj- až trojdrabble. Samozřejmě jsem využila maximální počet slov, to dá rozum. Takže se pojďte podívat, jak v Hotelu U devíti koček vypadá Tiše a ochotně… Pokračování textu Tiše a ochotně…

Ty a já

drabble na téma: Tisíc ostrovů

Dívám se na mapu a myslím na tebe. Jak jsem tě uviděl poprvé. Jdeš po ulici a tvá krása září. Zrychlil se mi tep. Chtěl jsem tě. Byl bych udělal všechno, jen abych získal tvé srdce. Tvá lhostejnost však zasadila ránu mé pýše. První, kdo mě odmítá. Rána pálí jako oheň a já propadám posedlosti. Musím tě mít!

Mapa a na ní tisíce ostrůvků. Proč mají červenou barvu? Zděšeně na ně hledím. Zrak mi padne na chvějící se ruku. Tak přece jen… Mám tvé srdce. Leží mi na dlani, vyrvané z tvé hrudi, a krev z něj odkapává na zem.

Nejen v dubnu se píší drabble..

V dalších třech „nedubnových“ drabblatech si vyjasníme, jak je to vlastně se vztahy v té naší hotelové smečce,  srazí se nám tu pár atomů a po tom všem si trochu odpočineme. Tak hurá na to! Pokračování textu Nejen v dubnu se píší drabble..

Nejen v dubnu se píší drabble…

Je to pravdivý nadpis, drabble nejsou záležitostí jen měsíce dubna. Spousta lidí, kteří rádi píši příběhy, si ještě raději hrají s drabblaty. Útvar je to krátký, takže psaní netrvá dlouho (ne, nebijte mě, kdo jste to zkoušeli, prostě určitě strávíte méně času nad drabble než nad povídkou na patnáct stránek) a hodně vás naučí. Pokračování textu Nejen v dubnu se píší drabble…

Žena v červeném

Drabble na téma: Dojem

Věnováno Monu

Pozoruji ženu v červeném. Prochází ulicí za oknem, kolem boků se jí vlní sukně rudých šatů. Sálá z ní jakási síla, vědomí vlastní hodnoty. Muži se za ní otáčejí.

Pozoruji ženu v červeném. Leží na posteli, hlavu podepřenou levou rukou, pravá jí spočívá na boku. Světlo prochází oknem a ozařuje její postavu v obtažených rudých šatech. Její pohled je vyzývavý a jako by pronikal až na dno duše.

Pozoruji ženu v červeném. Její oči na mě hledí vyčítavě a jaksi chladně. Ten pohled je určen tomu, díky němuž má kůži pokrytou zasychající krví zakrývající její chladné tělo jako červené šaty.