Jak jsme se báli, že ONA začne plnit sliby…

Můj oblíbený web Šílené šuple, který vlastní mé kamarádky KattyV a Regi, vyhlásil na měsíc prosinec téma na drabble Sliby se maj plnit nejen o Vánocích. Vlastně to nemuselo být jen krátké drabble, povolen byl text až do velikosti trojdrabble, tedy třista slov. A naše kočky to téma pojaly opravdu po svém…

Mrkla jsem na Tobiáše a Čendu, s lehkou nevolí kývla i na černého a svolala poradu. Nestandardně ne za gauč, ale do velké krabice pod stolem.
„Slyšeli jste?“ Pokývali hlavou.
„Celý den zpívá – sliby se maj plnit aspoň o Vánocích. A významně na nás mrká!“
„Mně slíbila, že mě přetrhne jak hada,“ sklopil uši Tobiáš. „Protože jsem tuhle honil Čendu.“
„Honíš ho skoro denně,“ připomněla jsem.
„Bóže,“ nafoukl se zrzavec. „Si to zasluhuje!“
Čenda mu jednu vyťal a málem tím poradu předčasně ukončil, když vtom zakňoural černej:
„Mně slíbila, že mě vyhodí na mráz. Přitom chodím do postele opatrně a až když usne.“
Jo, pomyslela jsem si, to bys ale nesměl vážit tunu a skákat z nočního stolku, že.
„Mně řekla, že jestli budu každej den ječet jak na lesy, uškrtí mě na tři doby,“ přiznal Čenda. „Proč a co si pod tím mám představit, to teda fakt nevím.“
Proč, to vím moc dobře. Každý večer chodí a vyječává, dokud nedostane, co chce. Konzervičku, šunčičku, vodičku… lump uječená. Ani se JÍ nedivím.
„Vidíte. Všem nám naslibovala takový hrůzy a už se těší na Vánoce, až je bude moct splnit. Tebe přetrhne, tebe uškrtí na tři doby, Jáju vyhodí na mráz a mě přerazí, páč se jí prý pořád pletu pod nohy. To nás čekají pěkný vyhlídky. Nevíte, kdy budou Vánoce?“
„Za pár dní,“ řekl Čenda.
Zesmutněli jsme.
„Pssst,“ zasyčel Tobiáš. „Už jde.“
ONA se posadila na gauč a zhluboka si oddechla.
„To jsem ráda,“ pravila JEMU, „že jsi tu zadní dílnu stačil do zimy obložit polystyrénem a zateplit. Slibujeme to venkovkám už tři roky. Tak letos konečně na naše sliby došlo. A to ti povídám, žádné další sliby už nikomu plnit nebudu, to mě ani nenapadne!“
Z krabice vypochodovaly čtyři veselé kočky. Sliby se už plnit nebudou!
Krásné Vánoce všem!

6 komentářů u „Jak jsme se báli, že ONA začne plnit sliby…“

  1. Krásné Vánoce všem přeje kočičí smečka. Zatím Pražská. Už začátkem ledna bude Mostecká!
    Nuceně se musím vystěhovat, naštěstí už mám kam, takže Vánoce trávím balením. Nepočítala jsem s tím, že to bude tak rychlé, bohužel ano. Probíhá tu likvidace havarijního stavu, prý by mi dali náhradní bydlení, ale bez koček! A já je prostě nemůžu někam odložit. To se s dětičkami, i když chlupatými čtyřnohými, nedělá.
    Balení spočívá v tom, že zplacatělou krabici „zhmotním“ to tvaru kostky, slepím dno, postavím na podlahu. V momentě jsou tam 2-3 kočky. Vyndám předmět, vyhodím kočky z krabice, uložím předmět do krabice, otočím se pro další, vyndám kočku/y, vložím předmět, otočím se pro další, vyndám kočku/y a takto postupujeme dále do naplnění krabice. Když je krabice naplněna křehčími věcmi, vložím nahoru ručník nebo osušku, aby se to při stěhování nerozbilo. Okamžitě je z ručníku pelíšek. Sundám kočku, která si tam ustlala, přelepím krabici a odložím. Okamžitě je přítomna Cecilka, která drbe tu lepenku, aby zkontrolovala obsah, zda je dobře zabalen. Stromeček svítí na skřínce, ale to je tak asi vše, co připomíná Vánoce. Ostatně – ten stromeček tam stojí už roky, jen je přehozen obalem přes rok, aby se na něj tolik neprášilo. Přepočítám kočky, aby některá nebyla náhodou zabalena, ďobu si k tomu cukroví od své milé švagrové a od kamarádky, večer si dáme pekingskou kachnu od Číňanů za rohem a lahvinku dobého vínka a zítra zase budeme balit. Tak to jsou mé Vánoce. 5.1. stěhuju kočky do nového bydlení, přespím s nimi, aby věděli, že to je už konečná stanice, 6.1. stěhujeme nábytek a věci, přespím, 7.1. dojedu do Prahy pro „zbytky“ a pak už sbohem a šáteček milá Praho! Snad příští Vánoce budou klidnější.
    Takže ještě jednou všem přeji krásné svátky, užívejte si je lépe, nežli já.

Napsat komentář