Holter

Před třemi týdny, začal dvounohé z ničeho nic stoupat tlak, i když poctivě ráno na něj brala lék. Paní doktorka jí postupně léky na tlak přidávala, až dvounohá skončila na pěti prášcích. Tlaku to bylo putna a klidně si stoupal dál. Já jsem nasadil největší intenzitu vrnění, ale jak už jsem řekl, tlak byl evidentně hluchej a nereagoval.
Když šla dvounohá zas na přeměření tlaku k doktorce, tak cestou zpátky obešla obchůdky a nakoupila. Poté, co dorazila domů, jsem se okamžitě jal kontrolovat kvalitu zboží a prolustroval jsem komplet celej batoh.
Když jsem skončil, tak jsem najednou uslyšel divný zvuk, který jsem neznal. Vystrčil jsem hlavu z batohu a koukal jsem a poslouchal odkud to, vychází

Šmarjá panno, ještě teď mě jímá hrůza, když si na to vzpomenu, ale ten zvuk vycházel z dvounohé.
Paži jí omotal nějaký had a podivně syčel. Dvounohá se přestala hýbat a ztuhla jak solnej sloup. Vyvalil jsem oči, páč ztuhlou dvounohou jsem ještě neviděl.
Po chvíli, když syčení ustalo, tak se dvounohá zas začala hýbat a byla stejná jak dřív. Nic jsem nechápal a byl jsem z toho dost vyvalenej.
Dvounohá si šla po uklizení nákupu klidně k ntb a vykecávala se s lidmi na fejzbuku. Všeho jsem nechal a mazal za ní, páč ji mám na starosti. Uvelebil jsem se jí za krkem a kontroloval, jestli mě na tom fb nepomlouvá. Najednou to začalo nanovo, had syčel, dvounohá ztuhla a ruka jí nabírala modrý odstín. Jelikož jsem ochránce dvounohé a říkají mi Bejby Costner, tak jsem neváhal ani vteřinu a jal se toho hada zmlátit. Mydlil jsem ho packami, párkrát ho kous a nakonec mu vynadal do bezvědomí.
Myslil jsem, že už je po něm, páč přestal syčet a splaskl. Dvounohá se probrala z transu a ruka začala růžovět.

S pocitem dobře vykonané práce, jsem seskočil z dvounohé a čekal na pochvalu, ale místo ní jsem se dočkal akorát promluvy do duše, že mám hada nechat na pokoji. Co bych nenechal, však už je chcíplej, né. Hrdě jsem vyskočil na opěradlo gauče a jal se rozjímat o mé statečnosti. Jenže co to? Najednou jsem uslyšel znovu syčení a mně se v souladu s ním ježil kožich, tak jsem nahodil hrba a že si to s ním půjdu vyříkat už fakt definitivně. Spustil jsem válečný pokřik a s rozběhem jsem se do hada zakous. Jestli si myslíte, že sem byl pochválený za statečnost, tak se krutě pletete. Dvounohá se okamžitě probrala z transu a začala hulákat a hned mě z hada sundala. Urazil jsem se nejmíň po ocásek a zařekl se, že s ní nebudu mluvit aspoň do večeře. Uraženě jsem si lehl na křeslo a konstatoval jsem se, že už si hada nebudu všímat, jen ten můj kožich se vždycky zježil, když jsem uslyšel syčení. Druhý den šla dvounohá opět k doktorce a domů se vrátila už bez hada, nejspíš se mě nakonec přece jen zalekl a radši se odplazil jinam. Dvounohá mi po cestě domů koupila kus krávy a poděkovala mi, za to, že jsem ji chtěl chránit. Však od toho tu jsem, přeci
Tak se zatím mějte jak chcete a já se zas někdy ozvu.

Uložit

4 komentáře u „Holter“

Napsat komentář