Další dubnová stoslůvka

Dnes to bude dvě na dvě – dvě kočičí na dvě historická. Drabblata, samozřejmě.

Nemám šanci

Úvodní poznámka:

Kdo má kočky, tak ty situace důvěrně zná. Kdo nemá, třeba se aspoň pobaví.

Drabble:

Škráb, škráb, škráb.
„Himlhergot krucajselement, Tobiáši, nech toho! Neruš! Dej mi aspoň chvíli pokoj!“
Škrábity, škrábity, škrábušky.
„Rozárko, že ti není hanba! Okamžitě se sem přestaň dobývat!“
Skřéééék, skřéééék, škřéééék!
„Jájo! Ty jsi mi nerozuměl? Copak jsem vám to už kolikrát nevysvětlovala? Jsou chvíle, kdy lidi prostě nechtějí být rušení! Chtějí mít svůj klid! Potřebují svůj klid!“
Kňourýýýýýýýýý, kňááákýýýý, kňáááááááák!
„Čendo! Aspoň ty bys měl mít rozum! Takovej starej kocour a ječí za dveřma jak malý hloupý kotě!“
Domácí si povzdechla. Kdepak. Není úkrytu. Před těma raubířema se prostě nedá schovat. Vstala, vykonala potřebné úkony a otevřela dveře od záchodu.

Japonsko, 1562

Fandom:
Úvodní poznámka:

NESOUTĚŽNÍ DRABBLE!

Evropští námořníci – mimochodem Portugalci – nalezli Zemi vycházejícího slunce v roce 1543 tím, že ztroskotali u západojaponských břehů. O dva roky později už do Japonska připlouvaly evropské lodě pravidelně. Kromě námořníků začali přijíždět i jezuité. Snaha o evangelizování nové země vypukla naplno.

Drabble:

Evropa objevila Japonsko v době jeho vnitřního rozkladu. Zemi chyběl císař, soupeřily mezi sebou jednotlivé klany i různá náboženství – šintoismus, taoismus, buddhismus, konfucianismus. Není divu, že křesťanství, přicházející spolu s Evropany, se šířilo jako kruhy na vodě. Císařský vazal Oda jej využil jako klacek na buddhistické mnichy. Kjúšský kníže Ómura přijal křest v roce 1562 – za podpory jezuitů založil prosperující přístav Nagasaki.
Budhističtí mniši se ale nevzdali. Tokugawa, nový faktický vládce Japonska, v roce 1587 udělal ostrý střih. Zakázal kostely. Od roku 1589 i křesťanství. Do roku 1614 zemřelo v Japonsku 200 tisíc křesťanů mučednickou smrtí. Nová víra byla smetena.

Závěrečná poznámka:

V historii se mi opravdu zalíbilo, i když nacpat takové události do sta slov je někdy téměř nemožné. Doufám, že se mi v drabbleti povedlo naznačit, že si japonské náboženské skupiny dlouho své kruhy rušit nenechaly.
Mimochodem Nagasaki mělo opravdu krutou historii. O staletí dříve, než se zapsalo do dějin jako jedno ze dvou měst, zničených atomovou bombou, se nechvalně zapsalo do dějin jako mučednická aréna japonských křesťanů.

Jája zasahuje

Drabble:

Domácí nebyla ráda. Po delší době dorazila nevítaná návštěva, kterou však nebylo možno odmítnout. Teď chrlila na domácí všechny křivdy, které se jí udály za poslední dobu, a nevypadala, že by se chtěla zvednout.
„Počítám, že tu přespím,“ oznámila jen tak mimochodem.
Domácí polkla.
„No, víš… ale on je teď jeden náš kocour trochu nemocný a já s ním raděj spávám dole, ono…“
„Ty s tím naděláš, jednu noc vydrží, ne?“
„On ano, ale…“
„Jaké ale, prosím tě?“
Jája už to nevydržel. Nakráčel do budky a udělal, co bylo třeba. Nemocná střeva vykonala své.
Návštěva odjela ihned.
Díky, chemický Alí.

Závěrečná poznámka:

Náš černý kocourek Jája má FIV, což je něco jako kočičí AIDS. Každá nemoc u něj probíhá hůř, než u zdravého zvířete. V době oné nevítané návštěvy měl zrovna poměrně velké problémy se střevy, které se mimo jiné projevovaly dost agresivními průjmy. Agresivními i ve smyslu pachovém. Byla to opravdu síla a jsme moc rádi,že se nám po delší době podařilo dát Jáju do pořádku. Tehdy nám ale ušetřil starosti, jak návštěvu zdvořile odpálkovat…

Cukr, káva, čokoláda, čaj, rum, bum…

Fandom:
Úvodní poznámka:

NESOUTĚŽNÍ! BEZ NÁROKU NA BOD!

Může být i nápoj, jako je káva, nebezpečná zbraň?

Drabble:

Káva? Nezdravá! Škodí zažívání! Snižuje potenci! Příčina demence!
Kavárny? Semeniště infekčních nemocí!
Takto bojoval Metternich proti kavárnám. Nesnášel je. Není divu. Doupata protirakouských živlů!
Nařídil negativní kampaň. Lékaři (dle jeho nařízení) vynášeli kladné vlastnosti čokolády a hanili kávu.
Společnost se rozdělila. Měšťané a šlechtici popíjeli dle nových trendů čokoládu. Káva se stala symbolem odporu, její objednání bylo bráno jako protimetternichovské gesto.
Milovníci čaje byli buď proruští – pili čaj ze samovaru, nebo probritští – zalévali čajové lístky.
Tajní agenti zapisovali, kdo co pije, a hlásili dál.
Vše marno.
Vzato kolem dokola, kancléř měl pravdu.
Revoluce roku 1848 měla kořeny právě v kavárnách.

Závěrečná poznámka:

Je ironií osudu, že Metternich sám kávu miloval – pil několik šálků denně. Byl jejím odpůrcem jen pro lidové vrstvy – měl ideu, že pití kávy může probouzet nekalé myšlenky…
Jaký oblíbený nápoj máte vy? Jste kávoví buřiči, proruští či probritští pijáci čaje? Nebo snad šlechta či měšťané s horkou čokoládou v šálku?
V každém případě, dobrou chuť!

Uložit

Uložit

Uložit

10 komentářů u „Další dubnová stoslůvka“

  1. Mě by tajní agenti nahlásili – kafééé.
    Zajímavé info o historii, si šikulka a kočdrablíky – co na to říct – paráda!
    Chemický Alí myslím zasahuje, i když zrovna nestoná. :angel: A wécé ódy by u nás byly taky, jenže… nechávám otevřené dveře, takže kolikrát to vyřídíme společně. B-)

  2. parádní drabblata :) wc mám spojené s koupelnou a je tam i kočičí záchod, takže zavřít se nemohu ani tam :D No vida, Nagasaki také zažilo „šíření víry“, dokonce vratné :( pokud jde o kočičí produkt, tak po fialkách to fakt nevoní, ale na Jáju zatím asi nemáme ;) piju kafe i čaj, ráno bez kafe pro mne není úplné :)

  3. Hezké psaní. My střevní problémy nemáme, ale nedávno jsem změnila granule. No, odér výsledných produktů v záchůdcích byl fakt za trest! Zrovna jsme s kamarádkou večeřely lososa, nové brambory s máslem a rukolový salát, když se miláčkové rozhodli „zasmrdět“ domácnost. Moc jsme si to neužily.

Napsat komentář