Je tu duben, drabblit budem…

Přesně, jak je psáno v nadpisu, začal měsíc duben a už v tom zase lítáme. A abyste tedy z toho taky něco měli, vypuká tu na VK pravidelně nepravidelný občasník letošních drabblat.  Než sem vložím první kousky, musím vás připravit na to, že nebudou jen o kočkách.  Letos totiž, kromě kočičích příběhů, zkouším psát i drabblata historická. Doufám, že si je snad přečtete stejně rádi, jako ty kočičí…

Dnes si přečtete nulté (cvičné) drabble na téma Zamávejte kachnám!  a potom dvě stoslůvka z 1. dubna na téma Zázrak zrození.  Jak už jsem předesílala, jedno bude kočičí a druhé historické.

Tak a jdeme na to.

Jak kočky kachnu tentokrát neulovily…

Drabble:

Plížili se k řece.
„Musíme přinést aspoň jednu,“ šeptal Tobiáš.
„Sedí doma celá smutná, že jsou všechny pryč,“ přikyvoval Barbucha.
„Říkala jsem, šetřte! To bylo porád – máme plnej mrazák, koukej, kolik jich loni přilítlo, o jednu neubude – a jsme plonk. Na mizině. Na dně.“
„Támhle sedí jedna a vedle druhá,“ mňouknul Barbucha. „Tobíši, zleva, Rózo, zprava! Jdu středem a to by bylo, aby nebylo!“

Křoví zapraskalo, kachny polekaně zamávaly křídly. Mezi lovce spadl Jája.
„Chci taky domácí donést kachnu!“
„Tys nám tu chyběl, trubko. Teď už jim můžeme leda zamávat. No nic, narvem do mrazáku kuřata a třeba přežijem, ne?“

Závěrečná poznámka:

Tak jsme tady zas. Jdeme to zkusit – po kolikáté už? Počtvrté??? No páni!

Per sapéra ad astra

Úvodní poznámka:

Letošní výkop dostal na starost Barbucha. Jen tedy jsme ho museli sehnat.

Samozřejmě že jsem nebyl doma. Však je jaro, ne? Venku je teplo, ne? Tak co bych dělal doma, ne? Jo drabble? To už je duben? Tak tady ho máte, holenkové! Barbucha vlastní packou!

Drabble:

Když dám tuhle packu sem a tuhle tam, hlavu takhle zkroutím…
Ne.
Když se rozběhnu až odtud a odrazím se tady…
Taky sakra ne!
Kudy já se za ten plot dostanu? Koho napadlo natáhnout nahoru na plot ještě další kus pletiva vodorovně? Domácí vůbec nemají rozum! Copak netuší, že za plotem všechno lépe voní? Že je tam tráva zelenější? A myši tlustší?
Nemají svědomí, nemají. Všechny díry zacelili, cihlami zarovnali.
Na jedno však zapomněli.
Jím jako nezavřený. Rostu. Sílím. Trénuju.
A pak to přišlo.
Rozběhl jsem se, odrazil… a byl nahoře na zdi. A druhý den znovu.
Zrodil se útěkář.

Závěrečná poznámka:

Pozn. domácí: prosím vás, neříkejte Barbuchovi, že ten název maličko popletl. On je na něj tak pyšný…

Nebýt náhody, není krále

Fandom:
Úvodní poznámka:

NESOUTĚŽNÍ
Nejen s kočkami žije člověk. A tak si letos zkusím občas střihnout i druhé, nesoutěžní drabble – jen tak pro radost.

Drabble:

Prosinec 1637.
Ludvíka XIII. zastihne v Marais silná bouře. Gardisté tuší, že další cesta by nemocemi sužovaného panovníka mohla stát život – a Francie nemá následníka trůnu!
Přemlouvají krále k přenocování v nedalekém Louvre. Král se brání – pobývá tam královna, nechce ji rušit. Popravdě, nechce ji ani vidět – nesnáší ji. Potratila přece kdysi jeho dítě!
Nakonec podlehne. Netuší, že zámek není dovybavený a vytápí se jen královniny komnaty. Po příjezdu už nemá na výběr. Po dlouhé době spí manželé opět v jednom loži.

Září 1638.
Narodí se Ludvík, budoucí Král slunce.

Kdoví, jak by Francie dopadla, nebýt bouře a nevytopeného zámku…

Závěrečná poznámka:

Ludvík XIV. přišel na svět po 22 letech manželství Ludvíka XIII a Anny Rakouské, kdy spolu pár v podstatě vůbec nežil. Louvre v době královy návštěvy (5. prosince 1637) byl ještě středověký hrad, ve kterém prostě v té chvíli nebyla pro krále volná postel. Výbava králova apartmá se nacházela v Saint-Maur, kam byla odeslána toho dne ráno a druhé apartmá patřilo královně…

 

Uložit

6 komentářů u „Je tu duben, drabblit budem…“

Napsat komentář