Můj život s kocourem 84. díl – Kytičkový wellness

Čekám, až nebude dvounohá nablízku

Rozhodl jsem se, že se stanu zahradníkem. No, já už jednou zahradníkem byl. V době, kdy jsme v létě chodili s dvounohou na terasu, tak jsem usilovně opečovával přerůstající skalničky, aby nepřerůstaly. Byl jsem ve své péči úspěšný. Skalničky nejen že nic nepřerostly, ale dokonce úplně přestaly růst. A některé dokonce zmizely. Taky úplně.

Se stejným nadšením a péčí jsem se pustil do pěstování vnitřních kytek. Zejména poté, co dvounohá dotáhla úplně nový bílý brambořík. Přivezla ho po ránu až odněkud z Moravy. Vypadal chudák pěkně zdrchaně a unaveně. Úplně jasně potřeboval nějakou vzpruhu. Dvounohá ho jenom zalila, postavila k oknu na terasu a dál už se mu vůbec nevěnovala. A proto jsem se rozhodl, že mu poskytnu své nadstandardní služby já.

Nejdřív jsem mu poskytl jemnou masáž listů a květů bramboříku všemi svými pacičkami. To proto, abych ho zahřál a připravil na můj kompletní zahradnický wellness. Ten spočíval ve vyhrabání květináče, abych tomu chudákovi bramboříkovi provzdušnil a ozdravil kořeny. Podobně jsem to dělával se skalničkami a nikdy si žádná nestěžovala. Občas sice některá mou intenzivní péči nevydržela, ale to byla vždycky její vina. Moje nikdy!

Musím ovšem říct, že moje květinářské wellness studio příslušně neocenila dvounohá. Když ráno vstala a našla svůj nový bílý brambořík pošlapaný a vyvrhnutý z květináče na zem, vůbec nejásala a nechválila mě. Znělo to dokonce, jako by mou maličkost posílala ke všem čertům. Dovolila si vůbec nejásat nad mou upřímnou snahou a péči o zdraví bramboříku. Sakrovala, jako vždycky, když něco vyvedu. Nakonec ale brambořík znovu zasadila do květináče a zalila, takže vypadal skoro úplně stejně, jako když ho přivezla.

Když mi můj opečovávaný brambořík dvounohá sebrala a znovu zasadila, rozhodl jsem se, že svou zahradnickou péči budu muset věnovat jiné kytičce. Dlouho jsem přemýšlel jaké, ale nemohl jsem žádnou najít. Africké fialky už jsem přesadil, o orchideje se starám pravidelně, šáchor mám taky opečovávaný… A pak jsem ho uviděl! Nádherný, obrovský, ve velikém květináči. Fíkus Benjamín, který nám roste skoro do stropu! Jak to, že jsem si ho nevšiml dřív? Čím to, že jsem byl tak zabedněný?

Teď mám nový cíl. Mou novou rostlinku, o kterou se budu s láskou starat. Nejdřív jí budu muset pořádně provzdušnit kořeny, a potom upravit tvar a vzhled. Musím s tím ale opatrně, postupně, aby to dvounohá přežila. Myslel jsem, že to s ní šlehne, když mě objevila v květináči toho fíkusu. A kdo by mě pak krmil, kdyby byla dvounohá šlehnutá?

Váš Tomík

9 komentářů u „Můj život s kocourem 84. díl – Kytičkový wellness“

  1. A víš, proč se na tebe dvounohá mračila? Protože ti záviděla tvůj zahradnický um a všeobecné nadání … Vsadím se, že teď potajmu po nocích dává bramboříku taky masáže listů a provzdušňuje kořeny – ale doufejme, že je stejně zdatná jako ty, protože se vsadím, že pokud by její mičurinský pokus nedopadl, tak by to zase svedla na tebe!

Napsat komentář