Oslava

To zas byl den, to byl kolotoč. Dvounohá s běhacím mláďětem Lukáškem slavila narozeniny a já jsem z toho vyplesklej ještě teď.

Už včera mi bylo divné, že dvounohá, místo aby se věnovala jen mému žaludku, hrám a mazlení, tu gruntovala a přemisťovala věci. Podotýkám, že přemisťovala MÉ hračky, které mám pěkně rozmístěné po celém bytě. Nechápal jsem, proč to dělá a tak jsem přemístěné věci dával zas na původní místo. To se jí samozřejmě nelíbilo a tak mi nadala do rošťáků. To si tedy dovolila dost! To se nebude trpět, tak jsem jí za trest půl hodiny ignoroval! Tedy přesně do té doby, než mi začalo kručet v žaludku hlady.  Tak jsem přestal s ignorací, nasadil výraz somálského sirotka a šel si vyžebrat svačinu.

Prosím, prosím, umírám hlady

Když nastala neděle, dvounohá kontrolovala byt, jestli někde neleží něco, co by bylo pro ty mláďata nebezpečné, jako třeba nůžky, léky a podobně. Po skončení prohlídky začala připravovat oběd a to jsem jí pomáhal ze všech sil. Dělala smetanové brambory s krkovičkou. Takže jsem musel ochutnat tu smetanu, jestli není zkyslá a fakt nemůžu za to, že to smetana psychicky nevydržela a spáchala sebevraždu pádem na zem. Dvounohá láteřila jak tisíc čertů a tak jsem se radši uklidil na mrazák, kam nedosáhne.

V deset hodin někdo zazvonil a dvounohá se hrnula k oknu. Když ho otevřela, tak jsem se šel kouknout, kdo to k nám jde. Viděl jsem Lucku a jelikož jsem jí už přijal mezi své lidi, tak jsem hned mazal ke dveřím a čekal. Dvounohá jí hodila klíče a přidala se ke mně. Celej natěšenej jsem přešlapoval u dveří a najednou zrada. Místo Lucky jsem na chodbě uslyšel její běhací mláďě Lukáška. Okamžitě jsem se zdekoval do úkrytu pod křeslo.. Bylo mi to houby platné, páč Lukášek mě ihned objevil a nacpal se ke mně. Mezitím dorazilo i druhé mládě Eliška a jejich tatínek Jirka. Lukášek byl odloven a všichni popřáli dvounohé všechno nejlepší k narozeninám a předali jí kytku a další dárečky. Dvounohá na oplátku popřála Lukáškovi, páč mají narozky ve stejný den.

Byl jsem zvědavej na tu kytku, tak jsem opustil úkryt a vyskočil na parapet. Docela mi voněla, tak jsem se rovnou do ní pustlil. Dvounohá zas začala hulákat, abych toho nechal, že to je její. A má bejt? Však všade říkaj, jak je zelenina zdravá. Nicméně mi byla kytka zabavena a umístěna na chodbu bytovky. Když se usadili k obědu, tak jsem se přemístil do předsíně, abych na ně viděl a tu najednou Lukášek slezl ze židle a s napřaženou rukou šel ke mně. Nejdřív jsem měl cukání že zdrhnu, ale ucítil jsem, že v té ruce má kousek masa. Jo, pro kus žvance jsem schopnej zapomenout i na strach a tak jsem ho nechal dojít až ke mně a to maso jsem si vzal. Světe div se, ale nic se mi nestalo a tak jsem pochopil, že se těch mláďat nemusím bát a když se začnou pohybovat moc rychle, tak stačí vyskočit na dveře nebo skříň a škodolibě na ně mňaučit, když se rozčilujou, že za mnou nemůžou. Dvounohá s Luckou se tomu smály a ve veselé náladě jsme všichni prožili zbytek dne. Když odpoledne odjeli, tak jsem se dvounohé mňaučením vyptával, kdy zas přijedou a byl jsem celej vyplesklej z toho, když jsem zjistil, že se mi po těch mláďatech skoro okamžitě začalo stýskat. Dvounohá mi říkala, že zas brzy dorazí, tak se fakt docela těším. Zatím páčko, jdu si vyžebrat něco na zub.

No co, sama tvrdíš, že zelenina je zdravá

Uložit

Uložit

4 komentáře u „Oslava“

Napsat komentář