Páneček

Tak mi zase páneček odjel na víkend pryč a na mě padlo smutnění. Já mám totiž pánečka moc rád, stejně jako dvounohou a když je pryč, tak se mi moc stýská. Miluji ho bezvýhradně, celým svým kocouřím srdcem a je to vzájemné.

Zas je tu pátek a páneček odjel bůhví kam
srdce mě bolí, já se snad ustýskám.
Dvounohá, řekni, vrátí se zpátky k nám?
Na jeho tričku ležím, pomalu usínám.

Neboj se Bejbýsku, už za pár dní je tu zpět
a ty ho přivítáš tak, že to neviděl svět.
V náruč mu skočíš a pusinku velikou dáš
hned mu dáš najevo jak obrovskou radost máš.

Dvounohá, je neděle a pomalu se stmívá
čekám tu u dveří, poslouchám, obav neubývá
Pánečku, už nechoď pryč do říše cizích stromů
nikde se nezdržuj, pospíchej, vrať se domů.

Vidíš Bejbýsku, sluníčko zapadlo a páneček dorazil
však si se s ním taky hned pěkně pomazlil.
Do ucha si mu zavrněl večerní pohádku
a teď tu spolu spíte jak princové na hrádku.

 

 

 

 

Uložit

6 komentářů u „Páneček“

Napsat komentář