Nájem

Tak jsem si do nedávna myslel, že jediným majitelem MÉHO bytu jsem já a že mi dvounohá platí nájem v podobě asi tak deseti jídel denně a spoustou jiných mlsků.

Jenže teď jsem zjistil, že dvounohá taky platí naší sousedce, co mi tu nechává masíčko, když doma vaří. Neplatí jí miskami jako mně, ale penězi, které chodí vydělávat do práce, i když mi vždycky říkala, že chodí vydělávat na granulky. Takže pěkně kecá a já se rozhodl, že to nebudu tolerovat a když se řekne, že jsou na granulky, tak budou na granulky.

Minulý týden, když jsem zblejsknul, že jde do skrýše pro peníze, tak jsem se nenechal zavřít jako obvykle do ložnice, kam mě jinak zavírá, abych prý nevyváděl za dveřmi ( jako bych já někdy vyváděl, já jen nahlas upozorňuji, že se dvounohá za dveřmi na chodbu nemá co vykecávat a má táhnout domů !), ale místo toho jsem jí skočil za krk a nenechal se sundat. Dvounohá tedy řekla, že mě vezme na chodbu s sebou, ale upozornila mě, že mám být hodný. Drzost, copak já někdy zlobím? Takže jsme vyrazili. Dvounohá zazvonila na sousedku a na botník si připravila peníze. Ještě je přepočítala, jestli jich má dost. Když sousedka otevřela, byla nadšená, že mě vidí a slíbila mi donést masíčko. Místo toho ale začala na stvrzenku vypisovat nějaké čísla a písmena a když dopsala, vzala do ruky tu pěknou hromádku korunek a začala je také počítat

Já za krkem dvounohé počítal taky. Například o kolik víc masíčka bych měl, kdyby ty korunky zůstaly pěkně doma. Spočítal jsem, že bych měl nejmíň o půl krávy měsíčně víc a to mě přimělo k činu. Seskočil jsem z krku dvounohé rovnou na ten botník, zakous jsem se do té hromádky papírku a s dvoutisícikorunou jsem mazal po schodech dolů. Zařvala dvounohá i sousedka a obě svorně mazaly za mnou. Dole jsem zaplul pod schodiště a doufal, že mě nenajdou. Když obě dosupěly dolů, mrkly na dveře ven a jelikož zjistily, že jsou zavřené, tak bohužel šly na jisto kouknout pod schody.  Věděly, že je to jediné místo, kde bych mohl být.

K mé smůle bylo pod schody prázdno, takže jim stačil jediný pohled, aby mě našly a vylovily. S dvoutisícovkou v tlamce jsem urputně vrčel, že se jí nevzdám, ale byl jsem zákeřně popaden za kůži za krkem a násilím mi byla má hotovost odebrána. To se jim to vytahuje, když byly v přesile dvou na jednoho spořivého kocourka a místo, aby mě dvounohá pochválila, jak myslím na rodinný rozpočet, tak mi nadala do zlodějů. Sousedka se tomu nakonec smála a říkala, že jsem pěkně mazanej a ve finále mi donesla šunku, protože prý masíčko zrovna nemá. Šunku jsem zbodl okamžitě a taky jsem se nechal od sousedky podrbat za ouškem.

Do příště musím vymyslet jiný způsob, jak ty peníze zašít, protože půl krávy, je půl krávy, to musíte uznat. Tak se zatím mějte jak chcete a já se zas někdy ozvu. Váš Bejby

Uložit

Uložit

6 komentářů u „Nájem“

  1. Hele Bejby mám nápad: když nám slíbíš, že se o tu půlku krávy podělíš, tak já vyhlásím nábor, pozveme se k Tvojí domácí až bude čas na předání penízků, vytvoříme tým, dohodneme kdo ukradne první, pak si tu bankocetli předáme a budeme tak dlouho klamat tělem až jí někde bezpečně ulijeme a pak budeme mít to masíčko…… týjo, to bude žůžo zábava. Už se těším. Cecilka

Napsat komentář