Rozhovor

Dvounohá vstávej, už odbila třetí, otevři oči a pojď si zas hrát.
„Bejbýsku, kocourku, neblázni přeci a nech mě ještě chviličku spát.“
Mistička prázdná a v bříšku mi kručí, z postele vyskoč a najíst mi dej.“
„J
e málo hodin, víčka se klíží, přitul se ke mně a hezké sny měj.“

Dvounohá vstávej,myslím to vážně, už bledne obzor, velký hlad mám!“
“ Však tam máš granulky, tak si jdi zobnout a neruš spánek nám.“
„Pánečka vynech, já budím tebe, tak honem, nohy z postele dej!“
„Nohy se nehýbou, tělo mě tíží, proboha, trochu slitování měj!“

„Dvounohá, neštví, už tasím drápek, směr lednice naber hned!“
„A sakra, tak to už vstávám, masíčko dávám a místo spaní zapnu si net!“
„Tak jsem to zblaznul. Teď to jdu strávit a né abys rušila můj sen!“
„Neboj se, kocourku, po špičkách chodím a sobě popřeju hezký den.“

 

Dvounohá vstávat
Dvounohá vstávat

 

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

4 komentáře u „Rozhovor“

  1. Pěkné hovory vedete po ránu. Obzvláště obdivuji obsluhu, na mne může zkoušet po ránu kdo chce co chce, má smůlu. Po ránu jsem nekontaktní a uvrčená ještě víc než Čenda, což už je co říct. Naše kočky už to vědí a tak po ránu po mně nic nechtějí. A ano, správně se ptáte, kdo to odnese… No kdo asi, máme ještě domácího, že..

Napsat komentář