Pomsta

Tak jsem byl poslední dobou hodný a choval jsem se jako správný gaučák, ale už toho mám dost. Nikdo to neocenil, ba právě naopak,  dvounohá pomalu, ale jistě začala vyšilovat, že jsem nemocný a dotáhla na mě vetku, co máme v baráku. Takže takhle ne, to by fakt nešlo a já jí to spočítal i z úroky.

sam_2896

Počkal jsem si, až půjde k doktorovi a začal.
Nejdřív sem v předsíni pěkně nastrčil krabici, kterou máme nahoře na věšákové stěně a jsou v ní všelijaké blbosti, jako je fén, skřipce do vlasů a podobnej bordel, pěkně na krajíček, takže dostala zásah hned jak strčila čumák do dveří a sundala si bundu. V kuchyni jsem prolezl linku, zlikvidoval nově dané voskové papíry a poshazoval všechny poklice z hrnců. Já ti dám vetku na mě! Prokousal sem pytlík s čočkou a rýží a mohla si hrát na Popelku až do večera, akorát u toho tak krásně nezpívala. Vlastně, ona nezpívala vůbec, nýbrž řvala na lesy jak tur a já vychechtanej na rantlu dveří, jsem se zájmen sledoval, za jak dlouho přijde definitivně o hlas.

sam_2918

Páneček o ničem neměl ani tušení a slastně spal, dokud se dvounohá nevrátila a nespustila zmíněný řev. To vyděšeně vyběhl z pelechu a v kuchyni se rozplácl, páč mu to uklouzlo na té čočce. V tu chvíli dvounohá přestala hulákat a ač je jindy k pánečkovi velice empatická, teď se neudržela a začala se chechtat tak moc, až z toho pomalu pro nedostatek dechu modrala a sesula se na zem vedle něho. No, byl na ně pohled k nezaplacení. Dvounohá málem mrtvá smíchy a páneček s výrazem vytřeštěné, vyorané myši se pomalu rozhlížel po té spoušti. To už jsem nevydržel, seskočil ze dveří a s pocitem dobře vykonané pomsty se rozběhl k nim. Dvounohá jen rozevřela náruč, já do ní skočil a bylo nám všem dobře, protože u nás zloba a blbá nálada nikdy nemá dlouhého trvání a vše se většinou obrátí v smích a myslím, že je to tak dobře.

Uložit

4 komentáře u „Pomsta“

  1. No Bejby, tebe je koukám taky dost!
    Já jsem teda jen shodila kovové štafličky asi v půl druhé v noci, dopadly na kovovou konstrukci police až to zařinčelo přes dvůr na hlavní ulici. Zdrhli jsme všichni. Když to utichlo a všichni jsme zase vylezli upadla mi kočka do tašky s prázdnými lahvemi, připravenými na ranní odnos do kontejneru. Balancovala jsem totiž na kraji odpadkáče a trochu nevybalancovala. Opět jsme všichni zajeli. Mami střepy uklidila a pěkně si vyventilovala plíce – prý ve dvě ráno zametat je fakt užívárna.

Napsat komentář