Letošní úroda drabblat posedmé

V sedmém pokračování drabblátek z letošního dubna jsme se dostali už do druhé poloviny.  Tentokrát budou čtyři, opět jsem na jedno téma napsala drabble dvě. Tak ať se vám i tyto líbí. Rychlý průlet
16. Duben 2016 – 10:02.
Fandom:
Hotel U devíti koček
DMD č. 16. pro 16. 4. 2016. Téma: Dokonalý hostitel

Drabble:
Všechno bylo nachystáno.
Slavnostní sklenice, talíře i příbory vytaženy ze svých skrýší.
Přijde návštěva. Důležitá!
Z kuchyně se linou voňavé pramínky.
Zvonek.
Domácí usazuje hosty, společensky švitoří.
Polévka pochválena.
Nese se svíčková, knedlíky, brusinky.
Do chřípí stolovníků stoupá omamná vůně koření, oči se na tu nádheru jen smějí.

Vtom se Rozárka rozhodla, že se na to také podívá.

Bilance jejího proběhnutí talířem svíčkové:
– Téměř srdeční zástava u domácí.
– Mokré čištění ubrusu, koberce a dvou z hostů.
– Litr slivovice, s kterou se původně na slavnostní stůl nepočítalo.

Oběd se protáhl do noci, hostům se ani nechtělo odjet.
Návštěva se nadmíru povedla!

Závěrečná poznámka:
Tato historka se opravdu stala, jedinou omluvou snad může být to, že Rozárka tehdy byla ještě malé kotě.
I když jak tak na to koukám, ani to asi není žádná omluva. Ale stalo se a kupodivu, jak už to někdy bývá, to, co vypadá jako naprostá katastrofa, skončilo perfektním odpolednem a večerem.
Konec dobrý, všechno dobré, ne?

Tady určitě všichni poznávají známou historku s Rozárkou a talířem svíčkové. Přečetla jsem si téma a bylo hotovo. Nic jiného než tuhle scénku jsem před očima neměla, takže nebyla jiná volba, než ji použít.

To, o čem jsem vždycky snila
16. Duben 2016 – 16:59.
Fandom:
Něžná realita
DMD č. 16. pro 16. 4. 2016. Téma: Dokonalý hostitel

Úvodní poznámka:
Bez nároku na bod – druhé drabble.

Pro mou dceru.
Děkuji ti, jsi úžasná.

Drabble:
Ve dne v noci ji střežíš.
Pláčeš spolu s ní, když jí poprvé píchnou zanícené ucho, chráníš ji všemi silami.

Čas poskočí, školní kabela je větší než copatá dívenka.

Najednou se koušeš do rtů a sleduješ za oknem, jak poprvé sama odjíždí autem.
Bolí tě srdce.
Čas vylétávání z hnízda.
Tváříš se statečně, ale tak moc to bolí…

Občasné návraty – někdy září štěstím, jindy zdrcená, ne každá cesta vyjde.

Potom…
Nádherný den. Jsi na návštěvě u své dcery.
Udělá ti snídani, zorganizuje program.
Je samostatná, soběstačná, suverénní.
Má svůj život a stojí pevně na vlastních nohou.
Nejkrásnější den tvého života.

Závěrečná poznámka:
Přála bych ten pocit všem mámám. Nad všechny poklady světa je to, když vidíš své dítě spokojené a šťastné v životě. Kdy víš, že se dokáže postavit světu a i když nevyhraje vždycky, aspoň se o to snaží.
Však když bude potřeba, máma svou náruč zase rozpřáhne… aspoň na tu potřebnou chvilku.
A všem dcerám bych přála, aby viděly ty rozevřené ruce, když je potřebují.

Myslím, že netřeba nic dodávat… prostě jsem to v té chvíli tak ucítila a potřebovalo to jít ven a napsat. Byla jsem zrovna u mé dcery na návštěvě a ona byla opravdu dokonalá hostitelka.

Z neznámých důvodů
17. Duben 2016 – 19:02.
Fandom:
Hotel U devíti koček
DMD č. 17. pro 17. 4. 2016. Téma: Svázané ruce

Drabble:
Přiznám se, že sama tomu nerozumím.
Občas jsou s nimi velké problémy, a co si budeme povídat, nemít je, mohli bychom minimálně jednou do roka na opravdu velmi slušnou dovolenou.
Někteří z nich ani nejsou žádní krasavci.
Nezvala jsem je, a přesto tu jsou.
A já nedokážu zavřít dveře, uhnout očima, uzavřít nitro a říct: „Hele, víš co? Běž to zkusit jinam.“
Čím to? Vždyť dlouhé roky jsem žila bez nich. Nechyběli mi.
Jenže doba se změnila, já přičichla k hebkému kožíšku a něžné chlupaté ocásky mi svázaly ruce i srdce.
Teď se bojím naopak toho, že tu jednou nebudou.

Tohle drabble mi letos dalo nejvíc práce. Však si můžete všimnout data a času vložení – na mne opravdu hodně pozdě. Pořád jsem nevěděla, jak téma uchopit, kde začít. A taky jsem zrovna nebyla doma, takže nebyl čas pořád jen přemýšlet nad zadáním. Ale nakonec myslím dopadlo docela dobře…

Krasavice patentní
17. Duben 2016 – 20:10.
Fandom:
Hotel U devíti koček
DMD č. 18. pro 18. 4. 2016. Téma: Tak umírá Mary Sue

Drabble:

Žárlili jsme všichni.
Byla nadpozemsky krásná. Bílý nadýchaný obláček, srst přímo volala po pohlazení.
Zářivě zelené oči na nás shlížely s pohrdáním, jako by říkaly: „Cože jste? Taky kočky? No to snad ne, že by i TOHLE mohly být kočky?“
Jistojistě se pohybovala plavně a neslyšně, po schodech by určitě nedupala jako stádo slonů.
Prostě nedostižná kočičí kráska.
Nedalo se na to koukat.
První to nevydržel Tobiáš, vyskočil na vršek kuchyňské linky a shodil krasavici na zem.
Tam jsme se na ni vrhli my ostatní a za chvíli z ní zůstala jen hromada smetí.
Domácí posléze jen polkla: „Můj kalendář!“

Závěrečná poznámka:
Kdo nebo co je Mary Sue, jsem si musela nejprve vygooglit, opravdu jsem netušila, kdo by to měl být. Teta Wiki praví, že Mary Sue je termín používaný pro fiktivní postavy, které jsou celkově nesympatické, idealizované a obecně nemají přespříliš zajímavý charakter.Většina Mary Sue je až příliš nerealistická a nedůvěryhodná. Nemívají prakticky žádný charakter; jsou bezchybné, často morálkou, inteligencí a schopnostmi dalece převyšují své vrstevníky. Povídky bez nich prakticky ztrácí svůj smysl.
Jako možný příklad může být prý například Old Shatterhand – přiznám se, ten mi lezl krkem hodně, nebo třeba Jana Eyrová. Bližší si můžete najít na Wikipedii pod heslem Mary Sue.

 

4 komentáře u „Letošní úroda drabblat posedmé“

Napsat komentář