O mluvícím kocourovi

Mikeš
Ilustrační obrázek od Josefa Lady se zajisté velmi hodí k tomuto povídání.

Příběhy kocourka Mikeše z Hrusic určitě všichni známe, byl to pašák, který se ve světě vyznal. Údajně Mikeše naučil mluvit Pepík. Když Mikeš ze strachu co rozbil babičce krajáč se smetanou utekl do světa, Pepíkovi se tolik stýskalo, že naučil mluvit kocourka Nácíčka. Ten však už takový talent nebyl a šišlal. Dodneška si pamatuju jak mě rozesmál.
Pepítu, támhle se na mě někdo toutá votýntem.

Jenže opravdu Mikeše a Nácíčka naučil mluvit Pepík, anebo to už kočky dávno, dávno umí?
Co myslíte?
Babička Suchánková měla kocoura Myšika. Kocourek přišel domů a slušně pozdravil.
Čau!
A babička mu taky řekla čau.
Kocourek se opřel a slušně požádal o večeři.
Masóóó, chceš maso, ptala se babička a kocourek na to anóóó.

Náš Zrzeček, dej mu krásné kočičí nebe, to bylo hodné a upovídané stvořeníčko.
Dééééj mě, dééééj, dělééééj, déééj mě hned!
Ptám se kdo chce žrát?
Jááá!
Ne, nejsi tu sám, tak komu mam dát vám, kočkám?
Nééé, mě! Hnéééd!
Nikdo to ty kočky neučil a stejně věčně něco žvanily.

Maminka si jednou povídala se svou kadeřnicí a ona brblala jakého má hubatého kocoura. Že on občas něco vyvede, ona na něj kšicne, nebo mu hubuje a kocour se jí postaví a prý na ni křičí ne,nenene! Ona celá smutná, že prý kde je ta něžná čičinka…
Mamka ji uklidnila, že má taky kocoura, taky mluví, jenže se to nedá poslouchat. On mluví strašně sprostě.

Macík byl krásný černý kocourek s bílou lysinkou. Prostě frajer, jenže přišel domů a ve dveřích prohlásil.
Kurváááá.
No mamka se zlobila, že to se teda má s čím chlubit. Myslela si že za nimi někde byl, jenže časem se zjistilo, že to znamená jídlo.
Tatínek měl kdysi autodílnu a tak se stávalo, že k nám chodili do bytu zákazníci. Prostě smlouva se sepsala v kuchyni u stolu.
Jednou u nás seděl tátův kamarád a měli jsme návštěvu. Najednou vešel Macík, kouknul na tátu a povídá „kurva“.
Tatík mu dal kousek šunky z chlebíčku, kocourek ho snědl, otřel se hlavičkou tátovi o nohu a pokračoval okolo stolu.
Kurva, pravil u našeho kamaráda a ten kocourkovi také dal kousek dobroty. Opakovalo se láskyplné ducnutí a kocourek se postavil před návštěvu.
Kurva, pravil kocourek a čekal na něco k snědku. Když nic nespadlo, tak prosbu opakoval, ale návštěva dělala, že ho nevidí a neslyší.
Kocourek si sedl jako egyptská soška a řádně nahlas, s krásně výrazným R, hlasitě řekl:
KURRRRVÁÁÁÁÁ!
Maminka už to nemohla smíchy vydržet, popadla Macíka a vynesla ho na dvorek.

No a co se stalo tak hrozného?
Maminka se rozchechtala a přiznala.
No ona to byla profesionálka, proto se k tomu nechtěla hlásit, když na ni Macík hulákal.
Tak tedy, kočky a kocouři, jak je to s tím mluvením?
Vím jistě, že za tím není jen Pepík Ševců z Hrusic.

Natlapkala na naši radu dvounohá, jako vzpomínku na kamarády kteří již v kočičím nebi myšky loví.

Vaše Morinka a Sněhurka (s personálem)

b
Bublina – kočička která žila maminky naší dvounohé.
bb
Bublina s rodinkou

6 komentářů u „O mluvícím kocourovi“

  1. Nebudete me verit, ale nase Mimi je lingvista. Nejenom ze si umi povidat s vranama, kdyz se nastve. Ale hlavne co nam predvadi je: „Ahoooooj“ … s hodne hlubokym hlasem, zvlaste, pokud za nama nemuze. A kdyz je hladova, tak nam nadava stylem: „Maaaam hlaaaad“, kdy to slovo ‚hlad‘ je opet peknym az basem. No proste se s nama naucila mluvit to nejzakladnejsi. No a Jaja, ta nam zkazila gramatiku, protoze ona zase umi krasne „Ně!“.

Napsat komentář