No mají ti dvounozí rozum?

Naše koupelna je místnost poměrně malá. V zimním období v ní však naše kočky paradoxně tráví poměrně hodně času. Důvod je prostý – podlahové topení.

Příjemně prohřívá koupelnové rohožky a tudíž i kožíšky na měkkých rohožkách ladně se rozvalující. Většinou se tam rozvalují kožíšky dva, jeden černobílý Rozárčin a druhý zrzavý Tobiášův. Občas tam ale najdeme i pruhovaný kožíšek Barbuchův nebo černočerný kožíšek Jájův. Čenda do koupelny moc nechodí a Silver také ne.

Večer pak občas nastane situace, že se jdu osprchovat, rozsvítím a uvidím několik mžourajících oček, které na mě zapškle zahlíží: Proč nás budíš, prosím tě? Tak příjemně se nám tu v přítmí vyvaluje a ty nám naše snění takhle přetrhneš! A určitě zas na nás budeš stříkat tu ošklivou mokrou vodu! Huš!

No ano. Několikrát se stalo, že – ač jsem se snažila jak to šlo – jsem na kočky, ležící na teplé podlaze, nechtíc vodu stříkla. Většinou z umyvadla, když jsem si myla ruce nebo když jsem tam potřebovala něco přeprat. O jé. Ty znechucené obličejíky vidím dodnes. Tobiáš, který vodu tuze nerad (kdysi dávno jsme mu chtěli opravdu hodně zašpiněné tlapky a bříško umýt ve vaně, napustili do ní trochu teplé vody a postavili, respektive chtěli ho do ní postavit – odrazil se myslím od už hladiny a dlouho, ale hodně dlouho nám to vyčítal) odchází okamžitě, jakmile někdo z nás dvounohých do koupelny přichází. Barbucha vydrží déle, ale jakmile zaslechne šum tekoucí vody, mizí jak pára nad hrncem. Jája je sice trumbelínek, ale vodu nemusí též a tak většinou jakmile se začne kdokoli ve vodě šplouchat, raděj vyklidí pole také. I Rozárka vždycky odcházela, ale naposled mě opravdu překvapila.

Zřejmě se jí z teplého místečka nechtělo jít pryč a tak v koupelně zůstala i ve chvíli, kdy jsem se zavřela do sprchového koutu a začala se sprchovat. Moje činnost ji asi překvapila, protože se posadila a zůstala zírat jak u vytržení.
ONA si sundala všechny kožichy! A leje na sebe proudem vodu, no vidíte to?
Na to se musela dojít podívat trochu blíž.  Došla těsně za skleněnou zástěnu sprchového koutu a zůstala dál koukat. I já jsem koukala, protože jsem u sprchování ještě nikdy takovouhle asistenci neměla.

DSC02659
Se tu tak jedna nahřívá… a ONA se musí jít sprchovat. Je po klidu.

A tak jsem se já sprchovala a občas po očku koukla po Rozárce. Rozárka nekoukala po očku, ale seděla a upřeně ně mě široce otevřenýma očima zírala, jakoby nevěřila vlastním očím.
Tolik vody! Takovou dobu! No má ta dvounohá rozum?

Dosprchovala jsem se, pomalu otevřela dveře od sprchového koutu, opatrně vzala osušku a začala se pomalu utírat. Rozárka pořád seděla a upřeně na mě koukala. Když jsem se doutírala a začala se mazat krémem, opatrně přišla a dotkla se čumáčkem mojí nohy. Zjistila, že jsem to pořád ještě já, že jsem se tam ani nerozpustila, ani nezměnila vůni, pohrdlivě vrkla a odkráčela ven z koupelny. Její pohled úplně mluvil:

Ach ti lidi… na co mají asi tak jazyk? Ani umýt se to pořádně neumí… No ale na druhou stranu, jsou na mně hodní a dávají ji jíst… tak jo, já si je ještě nechám…

Tak bych tak na závěr měla dotaz – co vy, kočky a koupelna? Jak to probíhá u vás?

21 komentářů u „No mají ti dvounozí rozum?“

  1. Jojo, dvounozí sou podivíni – kdo to kdy viděl, sundavat si kožich!
    Jinak vodu mám teda ráda – chodim jak pešek okolo, po hraně vany, a olizuju čouhající části dvounohé. Taky miluju odraženou vodní tříšť. Dřív jsem byla zvyklá skočit s rozběhem do vany a koukem si vyžádat puštění vodopádu. Teď už to dělám radši s mezipřistáním – si představte, jednou byla vana plná! To byl úprk kočky, jak z grotesky. Mňouk.

  2. No, já jsem se naučila zavírat dveře od koupelny při sprchování. Mám totiž jen jednu část šoupaček sprcháče, druhá nějak vypadla a už nešla nasadit. Když jsem chtěla pozvat odborníka, už nebylo na co, protože někdo dovednou chlupatou tlapičkou ty opřené dveře skolil a jak dopadly na hranu, tak se rozlomily. Tak jsem je vyhodila a zavírám ty vstupní. Ovšem to není zrovna kvitováno s porozuměním, protože mládež chlupatá nevidí, co se tam děje, tak kvílí a škrábe dveře. Poté sprcháč důkladně vytřu, protože jinak si Cecilka i Bělinka pěkně otřou kožíšky a tlapky a pak roznáší to stelivo, jak už tu někdo psal.

  3. Tak Oťoucha a Áloise koupelna moc nezajímá, jenom nakouknou a jdou si po svých. Zato Adámek je tam skoro pořád. Buď sedí na koši a dohlíží na praní nebo dřepí ve vaně a očima hypnotizuje odtokový kanál, jestli z něho nevyleze myš. Občas se nasáčkuje do umyvadla a pije z kohoutku. Jednou jsme se spolu honili a já jsem se mu schovala do vany. Stejný nápad měl ale i Adámek a já dosmrti nezapomenu na ten jeho překvapený pohled, když zjistil, že je ve vaně už obsazeno. Oči mu vylezly jak šneky a málem navalil aj do gatí. Potom znechuceně mrskl ocasem, odkráčel pryč a bylo po hraní. :-)

  4. Max chodíval do koupelny rád. Vedly tudy trubky s horkou vodou a tak se vyhříval. Také občas zmizel pod vanu. To když se mu podařilo otevřít plastová dvířka. Ta jsem pak pro jistotu přilepila vteřinovým lepidlem. Když jsem si poležela ve vaně, tak vykračoval kolem. Ale v roce 2013 jsem byli odpojeni od dálkového topení a máme topné panely. Celá koupelna se proměnila. Když utichl hluk, Maxík se přišel podívat. Kdybyste viděli ten vyjevený výraz…. :tears: Ale už tam teplo není a asi se mu ani ta nová koupelna nelíbí, tak se jí vyhýbá.

  5. Kuk, ještě se koupeš? Nakoukne jedna, druhá někdy i třetí hlava zpod závěsu, ne tříhlavou saň fakt nemám. Winie jakmile oddělám závěs, tak si vyřve vzítí do náruče, i když jsem ještě mokrá, až je uspokojena pochováním, můžu se utřít. Zbytek si vleze do sprcháče a s mokrými tlapkami pak často jdou na wecko a pak ten mokrý kočkolit všude trousí.

  6. Tak u nás se moc koupelny nesmí, zápisky Cipíska a Myšky nejsou vítané.:D Ale když už se někdo propašuje, tak Cipísek miluje vůni rozpařených nohou, které hned lísáním obalí nutnou izolační vrstvou chlupů. Hrábě jen koukne zda se netopíme a jde loupat tapety. Holky se zásadně do koupelny chodí schovat za vanu a Joudíkovi je to buřt, hlavně že je bašta :D

  7. Jarynek v koupelně často asistuje, chodí kolem vany nebo je v umyvadle. Tam je často a chce jemně pustit vodu, kterou pije z kohoutku. Dáša skáče dovany za míčkem, když si nevšimla, že je napuštěná, chvilku se koupelně vyhýbala. Mají tam své záchůdky, když se koupu, často mají potřebu jít zrovna kakat a já pak koupel zkrátím, abych se neudusila :-)
    Krásně popsáno.

  8. My máme v koupelně taky podlahovku, takže v zimě se tam Dorka zdržuje často. Sprchování ji moc nezajímá, zřejmě jsem bez oblečení dost nudná :-D Docela ji ale baví, když si vlezu dovnitřř oblečená, zavřu se a začnu mýt dveře. To mě pak zvenku chytá, je to sranda, jak tam na sebe ťapkáme :-)

  9. Já mám v koupelně vanu a jsem zvyklá, že si pustím vodu a jdu ještě z koupelny pryč. Bejby většinou rám vany obchází a kontroluje kolik té vody už bylo napuštěno. Po napuštění asi 20cm na mě huláká ať vodu okamžitě zastavím. Jelikož ovládá Archimédův zákon, moc dobře ví, že jinak by po mém vlezení do vany následovalo tsunami. Pak už mě jen natažen na pračce hlídá :D

  10. Já mám u sprchování každodenní asistenci, Matýsek si pečlivě hlídá, abych se umyla pořádně a nelezla mu do postele špinavá. Rozhořčeně mňouká, když se skleněné dveře od sprchy orosí a on na mne skrz ně špatně vidí. A během mé sprchy většinou stihne ještě použít své wc, které má v koupelně, abych mu měla hned co uklízet. Když vylezu ze sprchy, vleze tam on, vytře vaničku kožichem a zdobí byt mokrými ťapkami.

Napsat komentář