Stručně o… toxoplasmóze

I když si to nikdo nepřejeme a každý z nás se toho velmi obává, nemoci nechodí po horách, ale po lidech a taky po kočkách.

A tak se tu teď několik čtvrtků za sebou setkáme s články odbornějšími, s články o nemocech a potížích, které mohou naše kočičí kamarády počkat. Všechny články budou umísťovány do rubriky Chov kočky a vše, co se ho týká, kde si je budete moci kdykoliv vyhledat. Začneme dnes s nemocí, o které každý, kdo má kočku, určitě již něco zaslechl. Možná, že jste o ní slyšeli v souvislosti s těhotenstvím a tím, že některé budoucí maminky se ve strachu z této nemoci raději svých koček úplně zřeknou. Myslím, že není od věci, abychom se o tomto onemocnění dozvěděli trochu víc. 

Toxoplasmóza je jedno z nejběžnějších parazitárních onemocnění a můžeme ho nalézt u téměř všech teplokrevných živočichů včetně domácích zvířat a člověka. Přes vysoký výskyt však jen vzácně vyvolává klinicky zjevné příznaky. Jeho původcem je jednobuněčný parazit Toxoplasma gondii.

Životní cyklus
Životní cyklus Toxoplasma gondii je složitý a zahrnuje dva typy hostitelů – konečného hostitele (v něm se parazit pohlavně rozmnožuje) a mezihostitele (v něm nedochází k pohlavnímu rozmnožování). Jediným konečným hostitelem je kočka, domácí i divoká. To znamená, že se parazit může pohlavně rozmnožovat a produkovat vajíčka (oocysty) pouze po nakažení kočky.

Pokud kočka spolkne nakaženou (tkáňovými cystami) kořist nebo jiné nakažené syrové maso, parazit je uvolněn do trávicího traktu, kde se množí ve stěně tenkého střeva a produkuje oocysty (tzv. střevní fáze infekce). Tyto jsou pak vylučovány ve velkém množství v kočičích výkalech. Kočka, která se takto (z nakaženého masa) poprvé dostane do kontaktu s T. gondii, začíná vylučovat ve výkalech vajíčka 3 až 10 dní po trávení nakaženého masa a vylučování trvá 10 až 14 dní, během kterých se vytvoří mnoho milionů vajíček. Během této fáze nemá kočka žádné klinické příznaky, jen výjimečně může mít trávicí potíže, zejména průjem.

Při dalším pozření nakaženého masa již kočka oocysty nevylučuje – zabrání tomu její imunitní systém.

Oocysty vylučované kočkami nejsou infekční ihned. Nejprve musí projít procesem dozrávání, který trvá 1 až 5 dní v závislosti na vnějších podmínkách. Vyzrálá oocysta je plně infekční pro kočky, lidi a ostatní živočichy. Vajíčka jsou vysoce odolná a mohou přežít ve vnějším prostředí více než rok (závisí na podmínkách – ve vysokém suchu vydrží několik měsíců).

Během střevní fáze některé T.gondii uvolněné z natrávených cyst v nakaženém mase pronikají hlouběji do stěny střeva a vzniknou tzv. tachyzoiti. Tito se mohou rozšířit ze střeva do ostatních částí kočičího těla a začíná mimostřevní fáze infekce. Imunitní systém kočky však nakonec tuto fázi zastaví, což má za následek vytvoření tkáňových cyst s bradyzoity (neaktivní stadium parazita). Tyto cysty se tvoří nejčastěji ve svalech a v mozku.

Kočka se samozřejmě může také nakazit potravou kontaminovanou vyzrálými oocystami, ale je to méně časté, než nakažení skrze tkáňové cysty.

Ostatní živočichové včetně člověka jsou mezihostitelé T.gondii. Mohou se nakazit, ale netvoří se v nich oocysty. Mezihostitel se nakazí polknutím nakažené potravy obsahující tkáňové cysty, nebo polknutím vyzrálých vajíček, což má za následek tvorbu tkáňových cyst v různých orgánech těla. Tyto cysty zůstávají v mezihostiteli po celý jeho život a jsou infekční pro kočky, člověka a ostatní mezihostitele, pokud spolknou tkáň s cystami.

Jakákoli březí samice nakažená T.gondii také může přenést infekci na své plody v děloze.

Klinické příznaky
Většina koček nakažených T.gondii nemá žádné zjevné příznaky. Jen výjimečně se můžou vyskytnout u koček, jejichž imunitní systém nedokáže zastavit tachyzoity. Příznaky nejčastěji mají kočky se sníženou činností imunitního systému, jako jsou malá koťata a kočky s FeLV a FIV. Nejběžnější příznaky toxoplasmózy zahrnují horečku, sníženou chuť k jídlu, letargii. Ostatní příznaky se můžou objevit v závislosti na tom, jestli je onemocnění akutní nebo chronické, a na tom, které orgány jsou postižené (vytvořily se v nich tkáňové cysty). Postižené plíce mají za následek záněty a dýchací potíže, které se stupňují. Zasažené oko a centrální nervový systém vedou k zánětům sítnice nebo přední oční komory, změně zornice a citlivosti na světlo, slepotě, nekoordinovaným pohybům, vysoké citlivosti na dotek, změnám chování, tlaku v hlavě, škubání ušima, obtížím při polykání, záchvatům a ztrátou kontroly nad vylučováním.

Diagnostika
Toxoplasmóza je obvykle diagnostikována na základě anamnézy, klinických příznaků a laboratorního vyšetření. Hladina IgG a IgM protilátek proti T.gondii v krvi může diagnózu podpořit. Přítomnost specifických IgG protilátek proti T.gondii u zdravých koček naznačuje, že se setkaly s infekcí a s vysokou pravděpodobností jsou imunní a nevylučují oocysty. Nepřítomnost obou typů protilátek u zdravých koček říká, že kočky se dosud s T.gondii nesetkaly, jsou náchylné k infekci a mohly by začít vylučovat oocysty 1 až 2 týdny po případném nakažení.

Někdy mohou být oocysty nalezeny ve výkalech, ale to není spolehlivá metoda diagnostiky, protože vypadají jako oocysty jiných parazitů. Navíc, kočka může vylučovat oocysty pouze krátkou dobu a často je nevylučují, i když mají klinické příznaky. Rozhodující diagnostika zahrnuje mikroskopické vyšetření tkáně, která vykazuje charakteristické patologické změny a přítomnost tachyzoitů.

Léčba
Většina koček se po léčbě uzdraví. Léčba zahrnuje podávání antibiotika clindamycinu. Ostatní používané léky jsou pyrimethamin a sulfadiazin, které společně zabraňují množení T.gondii. Léčba musí být zahájena co nejdříve po stanovení diagnózy a pokračuje ještě několik dní po odeznění příznaků. Při akutním onemocnění bývá někdy léčba zahájena na základě vysokého titru protilátek. Pokud nedojde ke zlepšení klinických příznaků po 2 nebo 3 dnech léčby, diagnóza toxoplasmózy by měla být zpochybněna.

V současné době není k dispozici žádná vakcína na prevenci infekce T.gondii.

Přenos z kočky na člověka
Protože kočka vylučuje oocysty pouze několik dní během celého svého života, možnost nakažení člověka od kočky je malá. Vlastnit kočku neznamená nakazit se a onemocnět. Je vysoce nepravděpodobné nakazit se T.gondii hlazením infikované kočky, protože kočky nepřenášejí parazita na kožichu. Je také nepravděpodobný přenos na člověka kočičím kousnutím nebo škrábnutím. Navíc kočky chované pouze uvnitř nemůžou lovit kořist a pokud nejsou krmeny syrovým masem, je téměř nemožné, aby se nakazily T.gondii.

toxoplasma-gondii-life-cycle

Nákaza u člověka
Kontakt s půdou obsahující oocysty je hlavní příčinou nakažení T.gondii u mnoha různých druhů živočichů – hlodavců, pozemních ptáků, ovcí, koz, prasat, dobytka, stejně jako u lidí v rozvojových zemích. V průmyslových zemích je nejvíce nakažení způsobeno konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa, zejména jehněčího nebo vepřového. Také je možno se nakazit nemytým ovocem a zeleninou. T.gondii může být občas přítomen v některých nepasterizovaných mléčných výrobcích, například v kozím mléce. Po nakažení T.gondii vzniká imunita a nová nákaza tak nevyvolá žádné problémy.

Toxoplasma se také v 35 – 60% případů přenáší přímo z těhotných žen na jejich nenarozené děti, pokud se matky poprvé nakazily během těhotenství.

Jsou dvě skupiny lidí, u kterých je nákaza toxoplasmózou vysoce riziková – těhotné ženy a osoby se sníženou imunitou. Vrozené infekce (přenos z matky na dítě v děloze) u člověka jsou závažné. Způsobují potraty (při nákaze v první třetině těhotenství), mrtvě narozené nebo nedonošené děti. Asi jedna třetina až jedna polovina nedonošených dětí se rodí matkám, které se nakazily během těhotenství a samy neměly žádné příznaky. Většina nedonošených dětí nemá po narození žádné příznaky, ale u mnoha z nich se příznaky vyskytnou během dalšího života. Jsou to zejména ztráta zraku, mentální retardace, ohluchnutí a v závažných případech i smrt.

U osob se sníženou imunitou – těch, které užívají léky na potlačení imunity (např. kvůli rakovině nebo po transplantaci), a nemocných AIDS nebo jinou nemocí postihující imunitní systém – se vyskytuje zvětšení mízních uzlin, narušení centrálního nervového systému a zraku, dýchací a srdeční onemocnění. U těchto lidí – zejména nemocných AIDS – je běžné opakování nemoci a vysoká úmrtnost.

Prevence
Několik obecných rad, jak omezit možnost nakažení T.gondii:
* nejíst nedostatečně tepelně upravené maso – maso by mělo projít minimální teplotou 70°C po dobu 20 minut
* nepít nepasterizované mléko
* nejíst nemyté ovoce a zeleninu
* mýt si ruce po práci se syrovým masem, omývat povrchy, které s ním přišly do styku
* nosit rukavice při práci na zahradě, poté si je umýt
* mýt si ruce před jídlem, zejména děti
* přikrývat dětská pískoviště
* pít vodu z venkovních zdrojů pouze po převaření
* nedávat kočkám syrové maso ani nepasterované mléko
* nenechat kočky lovit ani se toulat
* nenechat kočky používat jako záchod zahradu nebo dětské hřiště
* denně odstraňovat výkaly z kočičího záchodu, čistit záchody horkou vodou
* těhotné ženy a osoby se sníženou imunitou by měly při čištění kočičího záchodu používat rukavice
* omezovat populace hlodavců.

Zkompilovala a doplnila veterinární lékařka na základě článků Toxoplasmosis (Toxoplasma gondii) in Cats (Drs. Foster & Smith Educational Staff),  Toxoplasmosis in Cats (American Association of Feline Practitioners and the Cornell Feline Health Center, Cornell University, College of Veterinary Medicine, Ithaca, 2008) a Cats and Toxoplasmosis (American Academy of Pediatrics 2011).

 

9 komentářů u „Stručně o… toxoplasmóze“

Napsat komentář