Můj život s kotětem 19. díl – Vysvědčení

Jsem nejdůležitější člen naší domácnosti
Jsem nejdůležitější člen naší domácnosti

Blíží se Vánoce a konec roku, a to je vždycky čas bilancovat. Brzo mi bude už 7 měsíců, tak jsem se rozhodl, že bych si za prvního půl roku života měl dát vysvědčení. Jsem totiž šikovný kocourek, skoro všechno se mi daří a skoro všichni mě mají rádi. Teda vlastně všichni mě mají rádi, protože vzducholodě nepočítám.
Takže jdu na to: Pokračování textu Můj život s kotětem 19. díl – Vysvědčení

Můj život s kotětem 18. díl – Čas adventní

Tady ještě nemám připálené obočí.
Tady ještě nemám připálené obočí.

I když naše dvounohá žádný Advent nedrží, i u nás nastal čas předvánočního úklidu, čas chroustání pečiva a čas zapalování svíček. U nás tomu ale úplně nepochopitelně říkáme Chanuka, i když naše dvounohá není žádný náboženský fanatik a ani nepoužívá ten správný svícen. Letos teda hlavně kvůli mně, protože prý nechceme vyhořet. A tak jsme zapálili jenom čajovou svíčičku v hodně hlubokém kalíšku. Vezmu to ale popořádku. Pokračování textu Můj život s kotětem 18. díl – Čas adventní

Anděl kočičích tlapek

Jako mladá sedmnáctiletá holka jsem nastoupila do státního rybářství v Praze Lahovičkách. Byly tam sádky a zpracovna ryb. Práce bylo hodně a dost těžká, ale mně se tam líbilo, protože zde dělala spousta fajn lidí.

Pokračování textu Anděl kočičích tlapek