JAK JSEM SE PŘISTĚHOVALA DO ČECH

Dvounohá říkala, že to určitě dokážu. Tak jsem se rozhodla, že vám napíšu, jak jsem se přestěhovala z Moravy do Čech, abych obohatila český kočičí svět. Já su totiž z Brna.

Maggie 1

Dvounohá si myslela, že Týnce se doma přes den samotné stýská a že jí musí pořídit kamarádku. Měla vysněnou krémovou kočičku. Navštívila hodně rodin s koťátky, zážitky byly takové, že na jednu rodinu chtěla zavolat ochránce zvířat nebo alespoň Kubišovou, po jiné návštěvě se málem udrhla savem, aby doma nenakazila Týnku. A pak uviděla inzerát, kde chovatelka nabízela bílou britku. A to jsem byla JÁ! Vydala se vlakem do Brna, pak dlouho jela šalinou i přesedala, jen aby nás našla. Když viděla, že bydlím se sestřičkou a bráškou v čistém domečku v teple, že máme jen dobrou baštu a že máme i osobního bodyguarda v kožíšku cane corso, tak zatlačila v oku slzu nad vysněnou krémovou kočičkou a vzala si MĚ! Aby ne, že jo?! Dokonce měla sebou i přepravku a tak jsme hned jely do Perníkova. Vybrala vlak, který je čistý a prý jezdí hodně rychle. No, nevím, vlak měl 60 min. zpoždění. A já celou cestu byla hodná a ležela mé nové dvounohé na dece na klíně. Lidi chodili okolo a koukali, i paní průvodčí koukala. Taky jsem po nich občas hodila očkem, ale neměla čas na nějaké okukování, celou cestu jsem se nechala hladit, drbat za ouškama a seznamovala se s mou novou obsluhou. A vůbec jsem jí nikam neutekla.

Když mě dvounohá přinesla do nového domova a přepravku postavila na zem v předsíni, tak mi bylo jasné, že se musím nějak uvést a patřičně pozdravit, aby bylo jasné, kdo z Moravy do Čech přijel! Nadechla jsem se a na uvítanou jsem po moravsku zavrčela a zasyčela tak, že i usurijskému tygrovi by zbledly pruhy závistí. Najednou jsem uviděla nafouknutou šedivou kouli, jak skáče jako péro z gauče. Co to bylo?! Dokonce i dvounohá zkoušela něco jako odzemok. No, já nevím, copak se v Čechách nezdravíte?!

Ta šedivá nafoukaná Princezna mi to teda neodpustila. Najednou nebyla jedináček. Syčela na mě hned, jen mě viděla, takže to vlastně bylo pořád. Dvounohá z toho byla nešťastná, netušila, že ten šedivý heboučký mazel nemá rád bílou barvu. Honem sehnala nějakou kočičí vońavku, prý Ninu Felliway Ricci. A rychle ji strčila do zdi. Néé Týnu, ale tu kočičí voňavku, přeci! Pak tu vůni i foukala po pokoji, ale ten šedivý papiňák s nikým nemluvil, dvounohou obcházel obloukem. Dokonce už Týnka nespala ani v posteli. Představte si, že od listopadu až do srpna příštího roku Týnule ani jednou v noci dvounohou nehlídala. A co kdyby dvounohou někdo ukradl, kdo by se o nás staral, že? A kdo by nám pak dával granulky, že? Ta šedivá netýkavka, ale pak dostala rozum, a zase jakoby nic se nastěhovala do postele, ale to už jsem tam zase nesměla já.

Maggie 2

Ještě jsem vám zapomněla napsat, že jsem dvounohé tu nedůtklivku šedivou plně vynahradila. Fakt. Jelikož Týna se mnou vůbec nemluvila, tak jsem si od prvního dne, co jsem se přistěhovala do Čech, povídala s dvounohou. Jak jsem JI uviděla nebo se na mě jen podívala, hned jsem předla, vrněla, no doslova jsem traktorovala, až se klepalo sklo v oknech. To asi bude tím, že su z Brna, ne? Tam taky traktorovaly traktory.

Tak já už budu končit, bolí mě z toho celá tlapka. Maggie 3

Pac a pusu a zase někdy.

Maggie

8 komentářů u „JAK JSEM SE PŘISTĚHOVALA DO ČECH“

Napsat komentář