Vrchní kontrolor

U nás doma se poslední dobou vrací vše do starých kolejí. Moje dvounohá začala chodit zase do práce a i doma přebrala otěže do svých rukou (si myslí). Ze začátku jsem se bál, aby mi znovu neonemocněla, ale když jsem viděl a cítil, že je jí opravdu lépe, tak jsem přepnul z programu Costner na Bejby Všudevlez.

Nic mi neunikne!

Než se dvounohá vrátí z práce, mám prolezlý celý byt a uspořádán k obrazu svému. Začínám v pokoji u mladé. Nejdřív zkontroluji kytky (má tam úplnou džungli). Je důležité každý květník prohrábnou packou kvůli kontrole vlhkosti a nakypření zeminy. Následně musím přerovnat věci v její skříni, páč tam má binec. Z  pokoje se přesunu do kuchyně. Projdu špajz od shora až dolů, přepočítám kapsičky a konzervičky, jestli je jich dost a není potřeba dokoupit. Otevřu si dolní část linky a zkontroluji všechny hrnce a kastroly. Občas se u toho unavím a v některém kastrolu usnu. Abych z toho neměl průšvih, tak za sebou linku i zavřu, a hledej si mě. Po načerpání nových sil to vezmu rovnou do koupelny. Přerovnám všechny jejich serepetičky tak, že každou lahvičku odpinknu do vany. Z umyvadla uklidím kelímky a kartáčky na zuby za pračku a uchošťoury si odnesu do mého trezorku pod gauč. Ze šňůry sundám prádlo a abych dvounohé ušetřil práci, tak ho i předžehlím. A jelikož je venku už zima, taky ho poctivě zachlupatím. Nemůžu risknout, že by mi dvounohá zase nastydla. Já nejsem lakomý a o kožíšek se s ní klidně rozdělím.

Však jsem za svou obětavost chválen každý den tak, že to slyší všichni sousedi z bytovky a i ti, co bydlí o tři domy dál. Jen ať celá ulice ví, jaký já jsem úžasný. Když opustím koupelnu, nesmím zapomenout na obývák. Tam se vždy nejdřív občerstvím šáchorkem a přes okno koukám na zámeckou zahradu. Každý den zde dávají naučný program o veverkách. Když mě program přestane bavit, jdu utírat prach na obývací stěně a přerovnat kabely za ní. Následně uklidím vše, co kdo zapomněl na stolku a to tak, že už to nikdy nikdo nenajde. Většinou jsem z tolika práce tak unavený, že se doplazím do ložnice a na Mé posteli, kde dovoluji dvounohé spát, sebou praštím a spím spánkem spravedlivých. Když dorazí moje dvounohá z práce, jdu se s ní přivítat a sdělit jí, co všechno jsem stihl udělat a jak moc šikovnej jsem byl. Dvounohá mě pozorně vyslechne a velmi hlasitě pochválí. Z vrozené skromnosti zde nemůžu obsah pochvaly publikovat. Tady aspoň vidíte, že jsem opravdu ten nejhodnější a nejpracovitější kocourek v celé dolní Zbraslavi. Tak se zatím všichni mějte, jak chcete a já se vám zase ozvu.

Tak zatím, jo?

9 komentářů u „Vrchní kontrolor“

Napsat komentář