Kočka Shirocco vysvětluje, proč se říká…

Doufám, že jste se pobavili, trochu potrápili mozkové závity a třebas taky zjistili, že některý výraz vůbec neznáte. Tady tady máte přehled správných odpovědí s troškou doplňujících informací (pro ty, co nelovili po netu a nechali se překvapit).

1. otázka:
Když slyšíme: „Máš tu pěkný brajgl!“ znamená to, že jsme si s úklidem moc nelámali hlavu. Kdopak to vlastně byl, ten Brajgl, po kterém nám zůstalo toto úsloví?
b) Vlámský malíř z 16. století, jehož obrazy byly plné života, zachycovaly velké množství postav, byly symbolem jakéhosi chaosu.

Jedná se o Pietera Breughela, žijícího v letech cca 1525-1569 v Bruselu. Jeho obrazy byly plné rozmanitých postaviček, jsou velmi rozlehlé, často s obrácenou perspektivou a vyznačují se velkou barevností – viz například obraz Svatba v přírodě.

Svatba v přírodě, 1566, olej na dřevě, 119×157 cm

2. otázka:
Často říkáme – jezdíš jako širón, nebo ten jede jako širón. Kdo nebo co je ale původní Širón?
c) Automobilový závodník, který ovšem nejezdil nikdy jako blázen, ale naopak s rozumem, ale odvážně, vlastním stylem a notnou dávkou gentlemanství.

Louis Chiron byl jedním z nejlepších předválečných závodníků. Jezdil i na starém brněnském okruhu, kde v letech 1931, 1932 a 1933 zvítězil ve Velké ceně Československa. Jeho nezapomenutelný styl jízdy dal vzniknout okřídlenému rčení „jede jako Chiron,“ bohužel jak se občas stává, v negativním slova smyslu. Sám Chiron jezdil vždy bezpečně, s přehledem a dalo by se říci až gentlemansky. 

Luis Chiron, rok 1927, Montlhéry

3. otázka:
Kolumbovo vejce. Určitě jste ten výraz někdy slyšeli, značí rozseknutí záludné otázky způsobem, který nebyl očekáván, ale současně je tak geniálně jednoduchý, že by to dokázal udělat každý. Kdo ale byl onen Kolumbus?
b) Slavný mořeplavec, který doplul na Bahamy a objevil tím Ameriku.

6. září 1492 vyplul Kolumbus se třemi karavelami hledat novou cestu do Indie.  12. října 1492 (po pěti týdnech na širém moři), přistály lodě na dnešních Bahamách, na ostrově, jež byl pojmenován San Salvador. Objevení Ameriky (byť do Indie nikdy nedopluli) udělalo z Kolumba slavnou osobnost, byl zván na mnoho oslav. Na jedné z nich se našel závistivec, zlehčující význam cesty. Není prý těžké doplout lodí do Ameriky. Kolumbus přitakal, že to nic není, ale že to byl on, kdo na to přišel. Poté s úsměvem vzal vejce a vyzval „chytráka“, aby je postavil na špičku. Po jeho marném snažení i pokusech několika jiných hostů, když se vejce vždy vrátilo do ležící polohy, vzal objevitel nového světadílu vejce, zlehka naťukl špičku a vejce postavil na stůl. Opět se ozvaly hlasy, že to přece nic není. Kolumbus se nebránil – opravdu je to prý hračka, ale jen na to přijít. Ozvaly se hlasy, že je to podvodník, ale Kolumbus řekl, že tak jako vejce naťukl on, mohl ho naťuknout i kdokoli jiný před ním.

William Hogart: Kolumbus rozbíjí vejce (1752)

4. otázka:
Že má občas někdo doma binec jako v chlívku, to se může stát. Ovšem Augiášovy chlévy, to byla jiná liga. Byly to třicet let nevykydané stáje krále Augiáše, které však jeden známý silák dokázal vyčistit během jednoho dne. Víte, jak se jmenoval?
a) Hérakles.

Král Eurystheus uložil bájnému siláku Héráklovi (známe jej i pod jménem Herkules) jako pokání za jeho předešlé zlé činy vykonat dvanáct obtížných úkolů, které mu vymýšlel. S velkou chutí také Hérakla urážel a ponižoval.

Pátým úkolem v řadě bylo vyčištění chlévů krále Augiáše, který měl ohromná stáda dobytka; bohové navíc zařídili, že stáda byla plodná a odolná vůči všem nemocem. A když třicet let nikdo nekydal hnůj a puch zamořoval celý Peloponéský ostrov, měl zasáhnout Hérákles. Ten obhlédl situaci a za slib odměny – desetiny stád – slíbil, že bude večer vše čisté a uklizené. Pak prorazil na dvou místech zdi a změnil tok dvou blízkých řek Alfeios a Péneios, jejichž proud se pak prohnal chlévy a stájemi. Úkol byl večer hotov. Bohatý, ale lakomý Augiáš se začal vytáčet a dohadovat – tvrdil, že úkol byl zadaný Eurystheem a potom ještě zapíral, že by desetinu stád slíbil. Zasedl soud a Héráklés a Augiášův syn Fýleus byli vyhnáni ze země. Eurystheus navíc úkol neuznal za splněný, protože prý si Augiáš Hérakla na práci najal. Vše mělo dohru po letech – Héraklés zničil Augiášovo království, krále zabil a na jeho místo dosadil jeho syna Fýlea.

socha siláka Hérakla – autor Antonio Canova

5. otázka:
To je ale grázl, si občas ulevíme na adresu nějakého nezvedence. Víme ale, kdo byl ten původní grázl, jehož jméno se stalo synonymem lumpa?
c) Šéf loupežnické tlupy, který na přelomu 18. a 19. století trápil se svou tlupou obyvatele českorakouského pomezí.

Mezi zločince, které lidová tvořivost postupem času začala glorifikovat jako odvážného loupežníka, který „bohatým bral a chudým rozdával“, patřil i Jan Jiří Grasel. Se svou zločineckou tlupou spáchal celkem 205 zločinů. Sám pak usmrtil dva lidi. Společně s ním bylo nakonec souzeno i 66 jeho kumpánů. Negramotný, nevyučený, v devíti letech poprvé odsouzený za zlodějnu, otec ras, matka prostitutka… Skončil na šibenici v 28 letech, byl popraven v lednu 1918 ve Vídni. Jméno Grasel (grázl) je dodnes známé jako synonymum pro zlo nejen v Čechách a na Moravě, ale ve všech německy mluvících zemích. Nikdy nebral bohatým, jak se později začalo říkat, na ty si netroufal. Okrádal prosté lidi – bral prádlo, jídlo, peníze…

Vyšetřování zločinů spáchaných Janem Jiřím Graselem a členy jeho bandy trvalo více než rok. Samotný protokol o výslechu Grasela má 568 stran.

6. otázka:
Už jste někdy slyšeli termín: „To je tvrdé jako štolverk!“? Z čeho asi tak vznikl?
a) Podle tvrdých karamel, vyráběných stejnojmennou firmou.

Za všechno může německý cukrář Franz Stollwerck z Kolína nad Rýnem. Okolo roku 1906 se bratrům Stollwerckům podařilo vyvinout a uvést na trh tvrdé karamely bez náplně, vyráběné ze smetany, medu a karamelizovaného cukru, které firmu proslavují. A právě karamel způsobil  tu tvrdost. A tady pozor. Nekousat, jen cumlat, když je to tak tvrdé. Tvrdé jak štolverk.

Stollwerckova čokoládovna kolem roku 1900.

7. otázka:
Ta ženská je učiněná Putifarka! Ano? A kdo vlastně byla ta první paní Putifarová?
b) Starší žena, která neprávem obvinila mladého otroka ze znásilnění, když jí nebyl po vůli.

Pro vysvětlení tohoto příběhu musíme zabrousit do Bible. Josef Egyptský byl prodán do otroctví (vlastními bratry), koupil jej Putifar, který z něj postupem času udělal správce domu. Josefovi se vlastně vedlo docela dobře. Jen kdyby se do toho nezačala míchat stará Putifarová. Pořád Josefa zvala k sobě do ložnice, producírovala se před ním polonahá… Josef ji odmítl a zhrzená panička na sobě roztrhala šaty, s pláčem obvinila Josefa z pokusu o znásilnění a ten putoval do vězení. Že v tom byl nevinně? To nikoho nezajímalo! Co zmůže otrok?  Josef se z vězení nakonec dostal, a to díky svému umění vykládat sny. Ale to už je docela jiný příběh o sedmi zdravých a sedmi hubených kravách a o sedmi tučných a sedmi hubených letech egyptských.  

Takhle vidí Putifarku Adolf Born

8. otázka:
„Copak to nikdo nevidí? Vždyť je to jenom Potěmkinova vesnice, ve skutečnosti žádná práce udělaná nebyla,“ zuříme občas. Kdopak nám to stavěl ty pověstné vesnice?
c) Ruský šlechtic, jeden z milenců carevny Kateřiny II. Veliké.

Kateřina II. Veliká nastoupila na trůn v roce 1762 poté, co byl zabit její neschopný manžel Petr III. Kateřina střídala milence a jedním z nich byl i Grigorij Alexandrovič Potěmkin, který se díky ní stal jedním z nejmocnějších mužů Ruska. Když carevna anektovala Krym, učinila gubernátora na Krymu právě Potěmkina. Aby se Kateřina II. pochlubila výsledky své kolonizační politiky, pozvala na Krym delegaci diplomatů z nejrůznějších zemí Evropy. To bylo v první půlce roku 1787. Zúčastnil se jí i rakouský císař Josef II.
Jenže Krym měl ke vzkvétajícímu kraji hodně daleko. Všude bída, prázdno a pusto! A carská delegace na cestě. Inu, Potěmkin musel zapojit svůj důvtip! A tak pozval z Petrohradu na čtyřicet malířů. Ti namalovali kulisy vesnic a rozestavili je podél Dněpru, po němž pluly koráby s carskou suitou. Na břehu svátečně oblečení venkované – převlečení vojáci Potěmkinových pluků samozřejmě – mávali a zpívali písně. Kolem se pásl dobytek. Totéž stádo pak v noci hnali o kus dál na nové místo. Stejně tak defilující pluky, vozy naložené úrodou, a z domu do domu přes zadní dvorky putovala i stále tatáž pečená husa.
Máte-li za to, že Potěmkinovy vesnice jsou v Rusku otázkou dávné minulosti, mýlíte se! 8. listopadu 2012 jsme se v denním tisku mohli dočíst, že „čerstvě namalovaným trávníkem na svěží zelenou se chystali uvítat obyvatelé Nižného Novgorodu ruského prezidenta Vladimira Putina“.  

Kníže Potěmkin a carevna Kateřina II

 

Jsem ráda, že jste se hry zúčastnili a moc děkuji všem, kteří komentovali. Slibuji, že časem zase nějaký ten testík nebo jinou hru na stránkách Veselého kocoura objevíte.

Vaše Shirocco.

 

 

10 komentářů u „Kočka Shirocco vysvětluje, proč se říká…“

Napsat komentář