Šeptem

Téma: Podoba čistě náhodná

Drabble:

„Už zase další podivnost.“ Služebnictvo si šeptalo v kuchyni. Od té doby, co byl král nemocný, se mnohé změnilo. Mladý sluha, který rozbil několik talířů, se ještě klepal. Očekávalo se, že král ho nechá zbičovat, ale nestalo se tak. Jen mu přikázal posbírat střepy a uklidit.

„To není samo sebou. Jistě to způsobila ta horečka, kdy upadl do bezvědomí,“ uvažovali sloužící. Týden trval hluboký horečnatý spánek, kdy všichni chodili po špičkách a neodvažovali se promluvit jinak než šeptem. Pak se král uzdravil.

„A podívejte se na jeho manželku. Jak se na něho usmívá… a on na ni.“ To bylo ze všeho nejzvláštnější. Král se ke své ženě od svatby choval krutě. Mívala často na těle modřiny, jak se zmínila její komorná. Ale už měsíc je všechno jinak.

Sloužící začali mít radost. Takovému králi budou sloužit rádi.

„To není možné!“ Mladému sluhovi bylo do pláče. Po holých zádech se mu táhlo několik krvavých šrámů po ranách bičem.

Komorná v kuchyni vyděšeně líčila, že královna má zas na těle modřiny.

Starý sluha se zamyslel. Ta mrtvola, co dneska brzo ráno odtáhli ze sklepení paláce… Jakoby v jejím krví zalitém obličeji rozeznával královu podobu.

Ale ne. To se mu jistě jen něco zdálo.

5 komentářů u „Šeptem“

Napsat komentář