Karolína a Sam – hosté na Veselém kocourovi

Dnes se vám představí hosté – kočky mojí kamarády Katty. Tahle moje kamarádka moc hezky píše. Mimo jiné věci píše i o svých kočkách – Karolíně a Samovi. Dnes, na seznámení, tu máme jedno dvojdrabble – 2x 100 slov. Dvojdrabble bylo psáno na téma

Proboha! Z krabice na mě zírá…

a je o tom, jak ke kočičce Karolíně přibylo kotě Sam.

Jak to vidí Karolína
Tak já vám teda povím, že si to moc dobře pamatuju. I když už jsou to čtyři roky. Klidně si žiju v příjemné rodině, granulí i mlíka co hrdlo ráčí, pohodlná měkká místečka ke zdřímnutí, pohodové procházky po zahradě, hračky jenom pro mě. Jo, to byl život. A pak jednou – páníček přijede, v ruce velkou bednu, panička do ní nakukuje a pak volá: „Pojď se podívat, Kájo!“
Nahlídnu dovnitř a… Proboha! Z krabice na mě zírá… něco malého, rozježeného a tvářícího se naprosto sebevědomě. Pak to vykráčelo ven a ukázalo se, že je to kocour. A zlaté časy navěky skončily.
A co na to říká Sam?
Ještě si to pamatuju. Máma , tři bráchové, jedna ségra… a najednou cizí lidi a strčí mě do bedny. Ani jsem nemňouk. Bude to skvělé dobrodružství!
Konečně jsme dojeli do cíle. Zvenku slyším hlas: „Pojď se podívat, Kájo!“
To se mě dotklo. Nejsem na okukování. S nachystanými drápky jsem čekal divoké dítě. A ona – kočka. Vééélká kočka. No nic, to zvládnu.
Vysvětlil jsem jí, jak si naše soužití představuju. Žeru první, spím tam, kde si zamanu. Pokud si zamanu její křeslo, uhne. Když si hraju, skáču jí na záda a ona se tváří překvapeně…
Pochopila brzy. Není to špatná kočka.
Doufám, že se vám setkání s Karolínou a Samem líbilo. Určitě se s nimi ještě potkáme…

7 komentářů u „Karolína a Sam – hosté na Veselém kocourovi“

Napsat komentář