Jak jsem se zasnila

Ahojte všichni,

ta vedra jsou příšerná, normálně mi to začíná lézt na mozek. Dvounožkyně, nemám úpal či úžeh? Prý ne, ale no nevím, začala jsem totiž uvažovat, jak by vypadal můj vysněný kočičí život, a to jsem kočka, co stojí nohama, teda tlapkami na zemi, ale když už mi teda „hrabe“, tak se s vámi o to podělím, ať se zasmějete.

Bydlela bych ve velkém rodinném domečku s obrovskou zahradou se svýma služkami, papouškem i Winifred a samozřejmě babičkou. Domeček by byl někde na samotě kousek od lesa a samozřejmě polí, to kvůli myším, ty by musely být pěkně tučné a nesměly by být bílé, abych neměla strach, že jsem se ožrala ze šanty. Nikde žádné auto, zlý člověk, no prostě, nic co by nám kočičkám mohlo ublížit. V každém pokoji bych měla stropní škrabadla s tunely, s košíkama a takové ty vysušené stromy, misky s granulkami polévanými lososovým olejem a fontánky všech typů, abych si mohla vybrat, koberce na podlahách a nábytek, který bych mohla škrábat. Taky by tam měla být v květináčích kočičí tráva, šáchor a spousta hraček, no a samozřejmě taky kukaně, pelechy, dečky, krabice. Na zdech by byly hlavně poličky a tapety, které bych mohla trhat, dveře by se nezavíraly, aby se mi krásně jezdilo po futrech. Jo a nesmím zapomenout na záchodky, ty by mi stačily v každé místnosti tři, ale muselo by být v každém záchodku jiné stelivo, abych si mohla vybrat, jo a ten kočkolit by se nesměl dostávat mezi drápky. Na topení by bylo pověšené takové to odpočívadlo a na parapetech bych měla napůl kulaté odpočívadlo, takové, jako je na fotce, a na druhé půlce bych měla dečku, na které bych se mohla pořádně natáhnout.

Do domečku a z něj bych mohla chodit, kdykoliv by se mi zachtělo. Postele služek by byly velké a jedna by mohla být i vodní. Na zahradě by bylo určitě zasazené velké množství šanty a kozlíku, teda hlavně toho. Jo a taky by tam mohla být postavená nějaká dřevěná boudička, kdybych chtěla náhodou spinkat venku. Pro ptáčky bych tam nechala postavit a pověsit spoustu krmítek, aby byly pěkně vykrmení, abych je… však víte, co bych s nimi dělala. Taky spousta stromů, křoví a zídek by na té zahradě muselo být, abych se měla kde schovávat a vyhřívat a trávník požaduji kvalitní, spíše vyšší. Počasí a teplota by byly, jaké bych si zrovna přála, nejsem moc náročná? Nejsem, jsem přece kočka.

Co se týče chodu domácnosti, všichni by byli pořád doma, jen když bych jich už měla plné zuby, tak by mohli sem tam odejít. Mazlili by se se mnou, jen když bych chtěla, záchodky čistili po každé mé návštěvě. Teď to hlavní, kdykoliv bych měla na cokoliv chuť, tak bych to bez řečí dostala. Voda by se měnila několikrát denně, protože ji mám ráda čerstvou. Kohoutky s vodou by taky musely být pořád puštěné. A úplně nejdůležitější by bylo, aby všichni rozuměli, co mňoukám. Vysávat by stačilo jednou denně, nemám totiž ráda nepořádek. Na česání by používali nějaký hřeben, kdy by jen stačilo jednou pročesat a všechno by bylo vyčesané. Nos by mi samozřejmě přestali čistit a nevyčítali mi, že jinak moc funím a snažím se to vyprskat.

No a samozřejmě by se mnou žil i můj vysněný kocour (nebo dva), pořádně nabouchaný, těch 8 kg by stačilo a chtěla bych tříbarevného s dlouhými chlupy, modrýma očima a dlouhým krásným ocáskem. Spolu bychom měli dvě klidná, hodná koťátka, která by byla napůl želvovinová a napůl tříbarevná, dovedete si přestavit, jak by byla nádherná? Po koťátkách bych ho samozřejmě nechala vykastrovat. Kocour by mě nesměl podvádět a musel by mě poslouchat na slovo, prostě bychom tvořili šťastnou rodinku. Winifred by mohla mít taky nějakého kocoura, ať teda nejsem tak sobecká, ale bez koťat, protože by mi hlídala moje. Co se týče mého vzhledu, tak ten je ideální, tam bych nic neměnila, jsem dokonalost sama, snad jen bych chtěla, aby mi tak rychle nerostly drápky, ono je to totiž nepříjemné, když se zaháknete do koberce.

No a to nejdůležitější, všichni bychom byli ZDRAVÍ, krásní, mladí a spokojení.

Tak jsem si krásně zasnila, takže se nyní vrátím do reality, ale naštěstí není tak špatná, teda pro mě. Kéž by měla i ostatní zvířátka takové štěstí.

Vaše Jelizavjetka

7 komentářů u „Jak jsem se zasnila“

Napsat komentář