Vyznání

Téma bylo zřejmě směřované zcela jinam, ale já hned po přečtení věděla, jak drabble napíšu.

29. 4. 2015 Téma: Nohy na ramenou

Vyskočí na sedačku, vydrápe se mi na klín, položí si tlapky na moje ramena. Zatne mírně drápky a přitáhne si moji hlavu. Zanořím nos do dlouhých, hebkých, černých chlupů a přitulím se ke kulaté hlavičce. Otírá se o mě, vrní, vrní a vrní. Občas se až divím, jak dunivý zvuk vychází z toho malého hrudníčku. Packy přešlapují na mých ramenou, pak sebou kocour naráz plácne na bok a zůstane ležet na předloktí mé levé ruky. Hlavičku na stranu, vystrčeným jazýčkem mě pobízí – ještě drbej, ještě mně hlaď, drž mě pevně, ještě, ještě, ještě…
Miluji ty chvíle.
Jsou solí mého života.

12 komentářů u „Vyznání“

Napsat komentář